Stalo se nedávno

středa 23. července
Tak jsme se včera snad všichni šťastně sešli na Výletné (viz 1). První stůj jsme obsadili hned (2), druhý se uhnízdil až po několikerých šachových rošádách (3). Stali jsme se členy klubu a jako takoví jsme měli právo stát ve frontě na všechno. Dokonce byly i kytary, ale ty majitelé vytáhli, až když už jsme byli zase jedna rodina, tedy jeden stůl. Celý článek »

středa 10. července
Sešli jsme se na zahrádce ve Dvoře Kobylisy. Přes den se tu prodávají biopotraviny, ale vzadu za všemi těmi ovčími sýry, brokolicemi a croissanty se ukrývá stánek, kde čepují Žatec. Tam jsme obsadili stůl a ještě jeden stůl (viz 1, druhý stůl se mi do záběru nevešel) a chodili si ke stánku pro pivo a přes ulici do Alberta pro jídlo (salám dostal přednost před rukolou). A pak přišel čerstvý dědeček, po něm hodný strejda a nakonec i šťastný tatínek. A mohlo se slavit. Celý článek »

středa 26. června
zpočátku to vypadalo, že tři zamluvené stoly jsou zbytečný přepych, ale nakonec k Mohamedovi, tedy pardon k Pavlu Tichému, do Františkových lázní dorazilo dobře přes dvacet Čtrnáctkářů. V pravidelném taktu vyplivoval vlak do stinné zahrádky skupinky vyprahlých žíznivců. Dokonce ani Pažout nebyl poslední, po něm ještě přijeli rovnou z opravdických Františkových Lázní opravdický František s Věrou a jako poslední Jirka Staněk se Stáňou. Zatímco do hospody jezdili všichni na pivo zásadně bez helmy (včetně Mirka Škrabálka), Stáňa dorazila bez kola zato s helmou. Celý článek »

středa 12. června
tak už jsme v Kuželně byli po dvanácté, ano po dvanácté. Tentokrát bylo teplé spodní prádlo opravdu zbytečné, ještě při odchodu před jedenáctou bylo vedro. Ale jinak tam bylo zase fajn. Mezi tlačenkou a pivem jsme pojídali třešně a ořechy z našich zahrádek. Účastníci expedice si ještě jednou zařvali O-O-O ÓÓÓ2 a pak už se hrálo. Naštěstí. Tím, že naši hudebníci tentokrát neotáleli a začali hned hrát, vytlačili jsme Zelenáče hrát vytříbený bluegrass dovnitř ke kuželkám.

úterý 4. června
Ani domácí pán si už nepamatuje. Klidně Soně odsouhlasil, že je to 17. ročník, a přitom jsme byli v Milíčevsi již po osmnácté! A zase bylo báječně. Než jsme se my v pátek později příchozí vypovídali ze štrapácí, které nás potkaly před cestou a cestou, už tu byl konec hudby. A tak jen poklidné klábosení v kruhu okolo ohně. Celý článek »