PAMĚŤ T14 - akce v roce 2003
35. malá Stezka
St 30.4.2003
Do Blíževedel vlakem (Masarykovo nádr. (R 776 Praha - Děčín) odj. 15:56 - příj. Lovosice 17:10 / Os 6133 Lovosice - Česká Lípa) odj. 17:15 - Blíževedly 18:20, odtud 4 km pěšky do Litic. >>> Další spoj Masaryčka (R 778) 17:26 - 18:40 Lovosice (Os 6135) 19:15 - Blíževedly 20:20. >>> další: bus 590021 20 Florenc 17:30 - Lovosice 18:47, přesun 5 min na vlak Os 6135 Lovosice 19:15 - Blíževedly 20:20. Cena jedné jízdenky cca 200,- Kč. V LITICÍCH je to první chalupa vlevo za rozcestím, na domě je znamení Pěti Lahváčů a sluneční hodiny. Spaní na půdě, případně v zahradě. Točené pivo ve skle bude, jídlo a ostatní pití nechť má každý své.
Čt 1.5.2003
Ráno dopít sud a pak z Litic do skal směrem jižním, kde není žádná hospoda, zato krásná příroda. Po cca 15 km nás čeká krám v Pavličkách, pak už je to do TUHÁNĚ 2,5 km po silnici. Hospoda s teplou večeří, pivo Velké Brezno 10, 12 a Gambrinus 10, griotka zajištěna. Spaní na sále nad hospodou. Čím víc nás bude, tím méně bude noc stát. Psi sem nesmí. 3 kiláky odtud v Zakšíně je konírna, kde mě s lítostí museli odmítnout, ale je zde možnost za 200 Kč/hod se svést na koni. Nutno objednat předem na tel: 737 239 682 nebo 487 870 210, pí. Hanka Zelenková; www.konezaksin.cz. Doprava pro pracující v pátek: bus Zakšín (510014 21 R Rumburk - Holešovice) 17:54 - 18:45, nebo Zakšín 18:31 (510014 55 R Česká Lípa - Holešovice) - 19:40. Nebo: 2.5. ráno (510014 41 R Nový Bor - Holešovice) 04:55 - 6:00, nebo (500010 3) 06:50 - 08:00, 07:08 - 08:10, 08:01 - 09:10, 08:32 - 09:35 (ověřte si).
Pá 2.5.2003
Ještě nevím, zda bude snídaně v hospodě nebo před krámem. Půjdeme chvíli po cestě, chvíli po silnici, krám v Domašicích, krásný Hradecký důl a cca po 15 km (z Tuháně) několik hospod v Úštěku. Pak už jen 4 km až k TORNOVU MLÝNU VE STARÉM TÝNĚ. Může se jít buď po silnici, ve vsi vlevo na Levín, hned zase vlevo (cedule), vpravo a zase vlevo s kopce (800 m z návsi. Pateční večeře je ve 20:00 - 21:00 hod. Pivo Březňák 10, griotka a další pochutiny zajištěny. Ti, co přijedou v pátek, nechť si neberou spacáky. Obě snídaně, večeře + 2× postýlka je za 442 Kč. Zarytí zemisté a lidi přírodní platí o 60 Kč méně, přičemž postýlky musí být zaplněné. Psi zde mohu být, ale prosím o uvážlivost, zda-li je nutné je s sebou brát. Pes nesmí do hospody, volně pobíhat po areálu a páníček ručí vlastní peněženkou za čistý a suchý pokoj. Venčení mimo areál je bez problémů (louky). Zapomněla jsem se zeptat, zda se za psa něco platí. Doprava: hlavní nádraží (Ex 572 Praha - Chomutov) 16:18 - Ústí nad Labem západ 17:53, přesun cca 11 min, bus (590010 33) - Úštěk nám. 19:29, odtud 4 km pěšky. Nebo: Masaryčka 17:26 (R 778 Praha - Děčín) - Lovosice 18:40, 19:15 (Os 6135 Lovosice - Česká Lípa) - Úštěk 20:08.
So 3.5.2003
Jděte si kam chcete. Bez báglů. Mezi Lovečkovicemi (hospoda) a Klínky je zaniklá a zarostlá trať Verneřice - Zubrnice. Může se jet vlakem do Ploskovic, pak zpět pěšky po značkách přes Třebušín, Sedlo (726,4 m.n.m.) a Levín do Tornova mlýna, ale to je trasa spíše pro polykače kilometrů (cca 30 km). Nabízí se spousta dalších možností, v kraji je krásně i když trasa chtě nechtě povede chvílemi po silnici. Nabízím také turnaj v ringu pro dvoučlenná družstva a pak cca 15 km přes Levín, Sedlo, azimutem, případně zase přes Úštěk do Tornova mlýna. Večeře je zase ve 20:00 a pro hladovce i druhá večeře.
Ne 4.5.2003
V neděli po snídani nabízím kratičké povídání, ale hlavně hraní na tibetské mísy a zvonečky a bubnování na PETky (každý může vyzkoušet), případně dohrávku turnaje v ringu. A pak už domů, do Prahy, do Podolí, do prdele, to je mi smutno. Cca 4 km na nádraží do Úštěka (Os 6129) 13:04 - Česká Lípa 13:37, přesun na bus 5 min (R 510014 11) 13:45 - 15:10 do Holešovic, nebo: Úštěk (Os 6131) 16:09 - 16:42 Česká Lípa bus (R 510014 19) 16:50 - 18:25 do Holešovic. Cena jedné jízdenky cca 200,- Kč
Těším se na úúúplně všechny a prosím Vás o přihlášení nejpozději do 25. dubna 2003 (nutné kvůli doobjednání pokrmů). Hlaste na tel: 602..., 604..., e-mail: javor@...cz nebo šéfovi: tel D: 222 ..., Z: 257 ..., e-mail: vladimir.roith@...cz Sledujte: http://ctrnactka.webzdarma.cz / P.S. Asi jsou i jiné spoje dopravní, neměla jsem však víc času na hledání, tak si, prosím, poslužte sami. «« NAHORU

KAM JÍT A CO MOŽNO VIDĚT NA 35. MS [mapa KČT č. 11]

* BALBÍN BOHUSLAV - 1621 - 1688, český historik, člen jezuitského řádu. Historický materiál zpracoval v latinských dílech Výtah z českých dějin a Historické rozmanitosti Království českého. Výrazem Balbínova vlastenectví, které jej přivedlo do rozporu s řádem je Obrana jazyka slovanského, zvláště českého, vydaného až v r. 1775. Dílo se stalo vzorem v době obrozenecké.
* BASTION - sypaná zemní, většinou obezděná velká polygonální dělostřelecká bašta novověkých opevnění hradů. Viz krutina.
* BERKOVÉ Z DUBÉ - za prapředka považován Častolov ze Žitavy, jehož synové bojovali s Otou Braniborským a získali velký majetek v severních a východních Čechách a v Kladsku. Stará panská rodina pocházející z rozrodu Ronovců na počátku 13. stol. Erb má ve zlatém štítu dvě černé ostrve (něm. Ronn). 1637 povýšeni na říšská hrabata, do středu osrtví přibyl červený štítek s černým lvem na skále. Za Lucemburků zastávali významné funkce. Po r. 1620 některé statky zkonfiskovány. V 18. stol. Berkové z Dubé vymírají, potomci emigrantů žili dál ve Švédsku, později v Německu. Příbuzenské vztahy např. s Doníny, Kolovraty, Lobkovici, Rýzmburky, Šternberky.
*** BLÍŽEVEDLY [st 30.4., B5] - 361 m, 5 km severovýchodně od Úštěku, Dokeská (Ralská) pahorkatina. Kostel sv. Václava, původně gotický, zbarokizován, s jednolodní hranolovou věží, v prebystáři křížová žebrová klenba, hlavní oltář z r. 1709 s obrazy J. Gruse. Na nám. barokní sousoší Nejsvětější Trojice od Fr. Tollingera z r. 1714. Kaple Panny Marie Bolestné Dřevěné domy roubené i hrázděné z 18. a 19. stol. Cestou z Blíževedel do Litic stával blízko poplužního dvora Stranné smírčí kámen, dnes je snad v muzeu v Úštěku.
* BROGGIO OKTAVIÁN - 1670 - 1742, český architekt italského původu, představitel vrcholného baroka známý hlavně na Litoměřicku.
* ČERTŮV KÁMEN - na temeni kopce Kalich leží velký znělcový balvan zvaný Čertův kámen. Říká se, že na něm ďábel počítá peníze. Na Květnou neděli se dá prý balvan lehce odsunout a pod ním se skrývá velký poklad.
*** DOMAŠICE [možno pá 2.5., C5] - (330 m) obchod. Patrové lidové domy.
*** DUBÁ [mimo trasu] - městečko založené kolem r. 1300, pod dnes zaniklým hradem pánů z Dubé ë. Mohutný barokní kostel Povýšení sv. Kříže r. 1744 se dvěma věžemi, jejichž báně shořely 1845. U kostela památný topol. Na nám. barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1726. Technická památka staré sušárny chmele. Hlavní silnice č. 9 do Liběchova a Prahy.
*** DUBOVÁ HORA [možno čt 1.5., C6] - (397 m) kopec vulkanického původu tvořen čedičovou horninou hauynitem a zbrázděnými pískovcovými bloky, na úbočí roubené chalupy. 3 km východně od Dubé.
* FLANKOVÁNÍ - boční nebo křížová střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků (věže, bašty). Pokrývá tzv. mrtvý prostor, to je takový, který obránci hradby nemohli z ochozů zasáhnout, pokud by se neměli vyklonit. Flankování představuje výrazné zlepšení obranyschopnosti objektu a základní princip aktivní obrany. Viz Ronov.
* FORTIFIKACE - opevnění, hradba
* GROTTA - italský výraz pro umělou jeskyni vyzdobenou štukovými krápníky, typická součást manýristických staveb, např. Valdštejnský palác v Praze, zahradní pavilon v Ostrově nad Ohří, zámek Ploskovice.
*** HOLANY [možno čt. 1.5., B6] - 5 km východně od Litic, hospoda. Ves založena r. 1200, od r. 1405 městečko s hrdelním právem, roubené domy. Pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1789, 2 kaple po stranách. Nástropní fresky od J. Kramolína, ilustrační malba oltáře od I. Platzera a J. Lauermanna po r. 1760. Obraz Máří Magdaleny snad od K. Škréty. Zvony ze 17. stol. Barokní faru z r. 1754 od. G. Pachmanna navštívil císař Josef II. r. 1779 a 1780 a František I. r. 1813. Škola z r. 1828. Sloup Panny Marie z r. 1882. Soustava 8 rybníků založených ve 14. a 15. stol. napájených z Bobřího potoka. U hráze Holanského rybníka zřícenina hradu Vítkovec založeného kolem r. 1455.
*** HRÁDEK (Helfemburk) [pá 2.5., B6] - upravená zřícenina hradu, založil v první pol. 14. stol. Berka z Dubé, r. 1375 koupil Jan Očko z Vlašimi, pak Jan z Jenštejna. Od. 14. stol. do husitských válek patřil pražským arcibiskupům, sídlil zde arcibiskup Konrád z Vechty. Po r. 1431 přešel do šlechtických rukou. Za válek Jiřího Poděbradského se Zelenohorskou jednotou byl hrad r. 1467 dobyt. Zpustl po r. 1591. Zachovalá hradba s ochozem a cimbuřím, necitlivě restaurovaný donjon, obytná věž, ve druhém patře byl hlavní sál s prevétem, některé místnosti byly vydlabané v pískovci. Nad branou erby pánů z Vlašimi a Jenštejna. Helfenburk je nejlépe dochovaným hradem pražského arcibiskupství z doby Václava IV. V okolí Hradecký důl, Hradecký potok, Krásná studánka.
*** KALICH [so 3.5., B3] - (536 m) - skalnatý zalesněný vrch nad Třebušínem z vulkanické horniny trachytu s nepatrnými zbytky Žižkova hradu. 1421 jej obsadil Jan Žižka z Trocnova, postavil vojenský hrad na místě bývalé tvrze řádu německých rytířů. Hrad se rozkládal mezi dvěma sklaními vrcholy nesoucími obrannou a obytnou věž. Zbytky výsuvného dělostřeleckého opevnění na Kalichu představuje revoluční novinku vývoje novověkých fortifikací. Z vrcholu jižně výhled k Roudnici a Řípu. Na temeni kopce Čertův kámen.
*** KALOVICE [možno pá 2.5., C5] - na návsi klasicistní zdobné zchátralé domy.
*** KLINKY [možno so 3.5., B3] - hostinec.
*** KONOJEDY [možno so 3. - 4.5., B4-5] - ves doložená r. 1057, ve středověku rytířské sídlo. Pozdně barokní zámek z r. 1739, původně klášter servitů, zrušen r. 1785. Po své smrti zde strašil přízrak starého a mrzutého rytíře Kuneckého, každou noc objížděl na koni zámeckou zahradu a bořil její zdi, někdy pobíhal v podobě černého psa. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1747, postaven dle plánů O. Krebse, sochařská výzdoba od I. Platzera, varhany z r. 1768. Několik barokních soch, lidové stavby. Koncem 17 stol. majitel Konojed hrabě F. A. Špork.
*** KRUTINA - hradba mezi dvěma vystupujícími fortifikačními články, např. flankovacími věžemi, baštami, rondely, bastiony. Viz Ronov.
*** LEVÍN [so 3.5., B4] - (436 m), na křižovatce hostinec. Starobylé městečko na Haberském potoce s hrnčířskou tradicí od. r. 1352. Hranolová zvonice z r. 1699, původně barokní, neobvykle umístěná vysoko nad kostelem v někdejším strmém hradním kopci, dosti zchátralá. Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže, kruhová centrála z r. 1788, v interiéru zazděn klenební svorník tzv. Levínský kocour ze 13. stol. s reliéfem lvice a nápisem. Vyhořel r. 1798, obrazy V. Mánesa z r. 1835. Radnice z r. 1793. Z někdejšího hradu neparné zbytky. Z Haštalského hradiště dochované valy. 1 km jižně od Levína mauzoleum rodiny průmyslníka Schrolla z Liběšic z r. 1881.
* LEVÍNSKÝ KOCOUR - v barokním kostele Povýšení sv, Kříže v Levíně se zachoval kamenný klenební oblouk z doby po r. 1260 s reliéfem lva, známý jako Levínský kocour. Okolo něho jsou roztroušena nejasná písmena, o jejichž smyslu se vede dlouholetý spor. Podle jedné domněnky jde o nápis ve staroslovanské cyrilice s významem "Kristus vždy vítěz" a lev je zde symbolem Krista. Jiné výklady viděly ve znacích germánské runy, keltské písmo atp.
*** LHOTA [možno pá 2.5. nebo ne 4.5., C4] - 1 km jižně od Úštěku První zmínka r. 1407, nejstarší dřevěná stavba v Sč kraji z r. 1654, barokní kašna z r. 1733, zvonička z 19. stol.
*** LIBĚŠICE [so 3. - 4.5., C4] - zemědělská chmelařská obec, první zmínka r. 1239. Pozdně barokní zámek projektoval K. I. Dientzehofer r. 1738, původně jezuitů, dnes ústav soc. péče. Kostel Nanebevzetí P. Marie z r. 1352, vyhořel r. 1683. Empírově přestavěn r. 1813 D. Diallerem. Hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského připisovaná O. Broggiovi ë s výzdobou od S. Bossiho z r. 1687, množství barokní soch světců, andělíčků a váz v okolí, lidové roubené stavby. 1679 zde pobýval Bohuslav Balbín.
*** LITICE [st 30.4., B5] - chalupa U pěti lahváčů - pobyt, od Blíževedel vlevo u odbočky na Hvězdu a Vlhošť. Z Litic 2 km severovýchodně polní cestou pod čedičový kopec Ronov 552 m, nejzáp. výběžek Ralské (Dokeské) pahorkatiny, na vrcholu zřícenina gotického hradu.
*** LITÝŠ [so 3.5., B3] - (435 m) na vrcholu zbytky hrádku z r. 1432
*** LOVEČKOVICE [so 3.5., B4-5] - hospoda, na půl cesty mezi Lovečkovicemi a Klinky zaniklá žel. trať Zubrnice - Velké Březno, provoz zrušen r. 1978, dnes příležitostné jízdy. V Zubrnicích museum železničních drezín a dovezené 3 smírčí kameny. V Lovečkovicích zbyla nádražní budova. Roubené a hrázděné stavby.
*** PANNA [možno so 3.5., B3] - 3 km severovýchodně od Třebušína (594 m) zalesněný kužel z augititu, nepatrné zbytky hradu z r. 1421, postaven proti husitskému Kalichu. 1423 hrad dobyt, 1437 zbořen.
*** PAVLIČKY [čt. 1.5., C6] - 2,5 km východně od Tuháně, obchod s potravinami a nápoji u zastávky busu v domě s majiteli. Na návsi barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1795. Smírčí kámen, masivní deska s nesouměrně zaoblenou horní hranou, zahloubený reliéf latinského kříže, rozměry 70×50×25 cm. Od Pavliček 2,5 km po silnici č. 260 na Dubou vpravo za odbočkou na polní letiště Na Sekerce.
*** PÍSKOVCOVÉ SKÁLY, rezervace [čt 1.5., B-C6] - mezi Liticemi a Tuhání. Husí cesta dlouhá 10 km, částečně tesaná do pískovce. Martinská stěna - ojedinělá souvislá stěna z tvrdého pískovce nad Komářím dolem. Kostelec (433 m) četné rokle a skály, Krápník - mohutný převis. Tisový kámen - polojeskyně dlouhá 32 m, hluboká 12 m, vysoká až 7 m. Nalezeny stopy lužické kultury z mladší doby bronzové. Čap - (387 m) - skalní kyj ze železitého pískovce se zbytky sklepů hrádku z konce 13. stol. založeného Berkou z Dubé.
*** PLOSKOVICE [so 3.5., C3] - první zmínka r. 1178. Za Adama Ploskovického se r. 1496 vzbouřili poddaní v čele s rytířem Daliborem z Kozojed. Vzpoura potlačena, Dalibor zajat, vězněn ve věži Pražského hradu, popraven r. 1498 (Wenzigovo libreto k Smetanově opeře, premiéra 16.5.1868). Na místě starých zámeckých budov, které byly zbořeny r. 1816, postavila jako letní sídlo Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská barokní zámek v r. 1720, stavitel K. I. Dientzenhofer. Přistavěn r. 1850 J. Bělským, malby J. Navrátila, sochy V. Levého a M. Effenbergera (starší prameny uvádějí F. Pischelta), štuky K. Svobody. Vrcholnou barokní výzdobu prováděli V. V. Reiner a T. Soldatti. V suterénu grotty ë s fontánou. Zámecká zahrada a park o rozloze 9 ha. Prohlídka s průvodcem 60 min. 2 km jihovýchodně vrch Liščín (433 m) s rozhledem. V Ploskovicích se narodil r. 1934 K. Misař, učitel, redaktor, filmový scénárista, spisovatel.
* PREVÉT - též prevít, nejpokročilejší forma středověkého záchodu, nejčastěji ve formě arkýře, opatřeného kamennou sedačkou s otvorem, či podobně vybaveného výklenku ve zdi. Tato druhá varianta je známá již u románských hradů (Přimda, Loket). Prevét byl situován na parkánové zdi, pokud byla, a se stavbou byl spojován můstkem (Písek). Z tohoto řešení se vyvinuly na hradech řádu německých rytířů char. záchodové věře zvané Dansker (Křivoklát). Exkrementy padaly rovnou k patě stavby a tak snahou o zlepšení hygienických podmínek bylo později budování zděných šachet (Jivno). Viz Hrádek.
*** RAŠOVICE [možno pá 2.5., C5] - obec doložena 1552, lidové stavby, od r. 1995 památková zóna.
*** ROBEČ [možno pá 2..5., C5] - farnost již v 11. stol., ves doložena r. 1392, kostel sv. Martina původně gotický, barokně přestavěn v 2. pol. 17. stol., barokní dřevěná lavice po r. 1700. Barokní fara, lidové usedlosti s bohatě členěnými štíty.
*** RONOV [možno 1.5., B5] - hrad postaven na kopci (552 m) u Litic, poprvé připomínám r. 1429, postavil Berka z Dubé, dnes patrné části postavil po husitských válkách Vilém z Illburka. Vzhledem ke špatné dostupnosti hradu byl od pol. 15. stol. pustý. Zbytky hradu ukazují, že byl obranný s jednou obytnou budovou spojenou s hradbami kurtinou, mezi dvěma fortifikačními, obrannými, články, umožňujícími flankování, pokrývání boční střelby, které není možné z ochozů zasáhnout, tzv. mrtvý prostor. O hradě koluje mnoho pověstí, zvláště o nesmírných pokladech ukrytých uvnitř hory, které se otevírají na Květnou neděli. Podle jedné verze je hlídá obr s ohnivýma očima, podle jiné Bílá paní. Vypráví se také klasická varianta o zapomenutém dítěti ve skále. V troskách hradu a okolí se zjevuje přízrak bývalého ronovského pána. Pod hradem sídlila hadí královna se zlatou korunou na hlavě, kterou chtěl rytíř získat, málem přišel o život, nic neměl, po smrti strašil. V lese pod Ronovem je patrná hluboká jáma po šafáři, který křivě přísahal, že půda pod ním patří vrchnosti. Nasypal si totiž do bot hlínu z panského pole a jakmile vyřkl přísahu, pohltila ho země.
*** SEDLO [so 3.5., B3-4] - (726 m) nejvyšší hora Verneřického středohoří. Národní přírodní rezervace, porosty pralesovitého charakteru. Na vrcholu je možno vidět Čertovu rokli, která vznikla, když odtud ďábel nosil kameny na západ, aby za noc postavil most přes Labe. Do kuropění se mu to nepodařilo, most se zřítil a zůstal stát jen pilíř v masívu Bukové hory nad Těchlovicemi [mimo naší trasu]. O hoře psal B. Balbín ve svých Miscellaneích.
*** SKALKA [možno pá 2.5., B5] - (395 m) 3 km východně od Hrádku, obchod i hospoda zavřené. Lidové stavby. V zaniklém zámečku prožil velkou lásku písmák Fr. J. Čech.
*** STARÝ TÝN [pá 2.5., B4] - Tornův mlýn, pobyt. Jeden z nejcenějších souborů roubené a zděné lidové architektury v Českém středohoří, kandidát na zápis do Unesca.
*** SUKORADY [možno pá 2..5., C5] - obec doložena ve 14. stol., barokní zámek z 1. pol. 18. stol., dvě barokní sochy z konce 18. stol., lidové srubové stavby.
* ŠKRÉTA KAREL - 1610 - 1674, český malíř oltářních obrazů a zejména portrétů, kde uplatňoval střízlivou věcnost, smysl pro psychologickou charakteristiku a kultivovaný kolorit (např. Podobizna řezače drahokamů D. Miseroniho s rodinou, Svatováclavský cyklus).
*** TRNOVANY [možno so 3.5., C4] - ves doložena r. 1170, lidové stavby.
*** TŘEBUŠÍN [so 3.5., B3] - obec pod Kalichem (536 m) v údolí Řepčického potoka doložena 1169. Renesanční zámek z r. 1710 barokně přestaven r. 1860, dnes hotel. Barokní kostel sv. Mikuláše postaven O. Broggiem r. 1710 s kaplí J. Nepomuckého. Hlavní oltář z. 1. pol. 18. stol. s obrazem J. Ongerse. Barokní fara z r. 1713, barokní sloup z r. 1726. Lidové hrázděné stavby.
*** TUHÁŇ [čt 1.5., C6] - hospoda, obchod, pobyt. Lidové roubené stavby, barokní kostel sv. Havla z r. 1711. Empirová zvonice z r. 1833. Pouze dvě v Čechách (Záhornoce u Městce Králové), protože od počátku 19. stol. zděné zvonice již nevznikaly a dřevěné byly nahrazovány kostelními věžemi. Kostel se zvonicí stojí severovýchodně nad vsí. Několik barokních soch z 18. stol.
*** ÚŠTĚK [pá 2.5., B-C4] - historické jádro města na pískovcovém ostrohu osídleném již v 6. - 9. stol. slovanským kmenem Lutomiriců na tzv. lužické obchodní stezce. První písemná zmínka r. 1334. Obec patřila Petrovi z Michalovic, pánům z Dubé, husitskému hejtmanu V. C. z Petrovic, Sezimům, jezuitům. 1467 vypálena, 1938 odtržena od Čech. Opevnění z 15. stol. dochované na jihu města s tzv. Pikhartskou baštou. Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavován renesančně, pak barokně, od r. 1779 sladovna. Kostel sv. Petra a Pavla barokní z r. 1764, oltář J. Kramolína s obrazem K. Škréty, varhany A. Tauchmanna z r. 1722. Barokní fara z r. 1722 od O. Broggia. Na nám. gotické domy s podloubím. V Kamenné ul. Ptačí domky vysazené přes okraj pískovcového bloku postavili italští dělníci při stavbě železnice. Věžová synagoga z r. 1794 rozbita, židovský hřbitov. Rekreační rybník Chmelař.
*** VLHOŠŤ [možno čt 1.5., B6] - (614 m) 2 km J od Litic, kopec, jehož podloží je z kvádrového pískovec, v třetihorách sopečnou činností proniklo znělcové magma. Bohatě zalesněn, výhled jen JZ. Nejvyšší bod CHKO Kokořínsko.
*** ZAKŠÍN [možno čt 1. a 2.5., B6] - ves založena r. 1402, stavby lidové architektury. Konírna - jízdy na koních 200 Kč/hod. Obj. tel. 737 239 682. Pension tel: 487 870 521. 2,5 km JV od Tuháně. 3 km jižně od Zakšína [mimo naší trasu] zbytky skalního hrádku Pustý zámek, postaveného v 15. stol. na trategickém místě nad údolím potoka Liběchovky.
*** ZIMOŘ [možno so 3. - 4.5., C4] - patrové zděné i roubené domy, u kaple památná lípa.

Použitá literatura:
Durdík T. - Encyklopedie Českých hradů (Libri 1995)
Halada J. - Lexikon České šlechty (Akropolis 1992)
Jánský P. - ČR, stručný turistický průvodce (Music Cheb 2002)
Kovářík V. - Literární toulky českou minulostí (Albatros 1984)
Kuča K. - České, Moravské a Slezské zvonice (Libri 1995)
Stejskal M. - Labyrintem tajemna (Paseka 1991)
Vlček P. - Encyklopedie Českých zámků (Libri 1994)
Wirth Z. a kol. - Umělecké památky Čech (ČSAV 1957)
      zpracovala Jana Vorlová
«« NAHORU

O HUDBĚ JINAK

Hudba sloužila od nepaměti jako most mezi světem lidí a světem bohů.


Lidský sluch vnímá akustické jevy od 15 do 20 000 Hertzů (Hz). Člověk neslyší, ale vnímá kmity 1 - 15 Hz (infrazvuky) a kmity nad 20 000 Hz (ultrazvuky). Většina lidí slyší v rozsahu 40 - 14 000 Hz. Alla doplnila, že slyšitelných je asi 8 000 Hz.
Mozkové vlny beta v rozsahu 13 - 30 Hz rozeznává současná medicína jako bdělý stav vědomí. Mozkové vlny alfa v rozsahu 7 - 12 Hz se popisují jako stav zklidnění. Je to stav běžně dosahovaný při meditaci nebo těsně před usnutím. Je spojen s vyšší produkcí endorfinů. Mozkové vlny theta v rozsahu 4 - 7 Hz a delta 0,5 - 3 Hz jsou západní medicínou označovány jako stavy patologické a nebezpečné. Studie mozkových vln zkušených meditátorů ale prokázaly, že cvičením pod odborným vedením a praxí se lze dosáhnou stavu theta a dokonce i delta, aniž by člověk ztratil vědomí. Tyto stavy jsou navíc provázeny mystickými zážitky. Dávno to věděli šamani, kouzelníci, buddhisté, jogíni. Dnes učí navozovat tyto stavy např. Silvova metoda. K rychlejšímu naučení a dosažení těchto stavů napomáhá např. autogenní trénink nebo přístroj psychowalkman. Pravidelný monotónní zvuk bubnu aktivuje mozek na frekvencích 4 - 7 cyklů za vteřinu, což odpovídá EEG frekvenci theta a napomáhá k přechodu do změněného stavu vědomí.
Dnes už víme, že člověk vnímá i zvuky pod a nad hranicí vlastního vibračního spektra a ty jsou spolu s rytmem důležitou léčivou substancí. Ovšem ještě donedávna podprahově vnímané zvuky považovala západní medicína za škodlivé. Je to stejně nesmyslné, jako když se lékaři svého času posmívali profesoru Semmellweisovi, který tvrdil, že když si lékař před operací umyje ruce mýdlem, sníží se riziko pooperačních komplikací.
Hudba a zpěv neléčí, ovšem je nezbytnou pomocnou součástí pohody každé bytosti. Terapeutické vlastnosti hudby pomáhají léčit různá onemocnění v psychické i fyzické sféře pomocí akustických vln.
Národy žijící na Zemi mluví mnoha jazyky a každý má hlas položený v jiném rozsahu frekvencí, každý má jiné meditační, harmonizující kouzelné slovo. Lidské hlasivky mohou vykonávat 80 až 10 000 kmitů za vteřinu, dokáží se chvět celé, nebo kmitají jejich části. Vlivem impulzů nervové soustavy mění svou tloušťku, délku i napětí. Při zpívání alikvótních tónů člověk přezpívává sérii základních samohlásek "u", "o", "a", "e", "i" velmi pomalu a pozvolna tak, aby mezi jednotlivými samohláskami vznikl jakýsi prostor, ve kterém se objeví harmonické, alikvótní tóny. Nástroje, které níže popisuji, z nichž na některé budete hrát, vyluzující alikvótní tóny, mohou být lidem nedostupné, ale hlas má každý člověk a cvičením se harmonické tóny může naučit. Solidně zastupujícím a lehce dostupným nástrojem jsou dříve inzerované PET lahve.
Je historicky doloženo, že v Číně měli již 1 500 let př. Kr. ucelený vědecky rozpracovaný systém stupnice o dvanácti stupních, založený na kvintové souslednosti, a je doložena existence více jak sedmdesáti hudebních nástrojů. Hudební umění bylo v Číně úzce spojeno s matematikou, filosofií a náboženskými představami.
Asijské zvony, gongy, činely a mísy, ale také tabla nebo sitár aj., produkují daleko více s přírodou harmonických (alikvótních) tónů, než nástroje západní hudby. Série těchto alikvótních tónů rezonují v přirozených intervalech, které známe z přírody.
Nám ale mnohé tyto tóny harmonicky nezní, protože naše "západní" hudba je založena na akordech a systému oktáv. V 16. stol. se začaly přirozené tóny při ladění klávesových nástrojů uměle "zkracovat", aby spolu nástroje ladily. Příkladem harmonické hudby jsou Gregoriánské chorály, židovské rituálně náboženské písně nebo tzv. hudba World Music, kde lze vytvořit alikvótní tóny i pomocí syntezátorů.

Tibetské mísy používali k hraní, prokazatelně už v 6. stol pr. Kr., mniši šamanského náboženství bőn, které v 7. stol. n.l. splynulo s buddhismem. Za krále Ralpačäna (817-836) dosáhl buddhismus v Tibetu vrcholu. Podle těchto mnichů vydávají zvuky všechny bytosti a všechny věci, dokonce i ty, které zdánlivě nemají duši. Zvuk mísy synchronizuje mozkové vlny a hemisféry a dodává pocit zklidnění a uvolnění. Podle jedné teorie se zánikem náboženství bőn zaniklo i hraní na mísy, přestože jejich harmonické sestavy až o sedmdesáti kusech mís vlastnilo mnoho klášterů. Koncem 60 let. hru na mísy "objevila" západní civilizace.
Mísy jsou podle tradice vyrobeny ze sedmi kovů, z nichž každý symbolizuje kov jedné planety: zlato - Slunce, stříbro - Měsíc, rtuť - Merkur, měď - Venuše, železo - Mars, cín - Jupiter, olovo - Saturn. Každý kov produkuje určitý zvuk, včetně harmonických tónů a dohromady pak vytvářejí výjimečně znělý a bohatý zvuk zpívajících mís. Říká se, že pravé tibetské mísy obsahují více stříbra a cínu, nejsou tedy tak lesklé jako mísy z Nepálu.
Prý neumí nikdo mísy vyrobit v původní kvalitě. Mísy se pravděpodobně vyráběli tak, že se slitina kovů nalila na plochý kámen, kde vystydla a pak se kladívky tepala do tvaru mís, brousila pískem a nakonec byly některé mísy zdobeny. Později, když se mísy a jiné modlitební a hudební předměty staly dobře prodejným artiklem pro turisty, se začaly mísy vyrábět litím do forem, ale výrobci se znovu vrací k ruční výrobě.

Poslouchej zvuk mísy, a když přestane, poslouchej dál.
Tibetské činelky tingšá jsou vyráběny ručně, a tedy nepřesně, vždy s malými odchylkami, které pak způsobí fázový posun frekvencí. Dva vysoké a jemně se lišící zvuky se sfázují a výsledná pulsace je velmi účinnou duchovní i terapeutickou pomůckou. Rezonančně podporují frekvence mozkových vln theta 4 - 7 Hz. Zatím není známo, kdo je začal používat jako první, ale je známo, že i ony jsou vyrobeny ze sedmi kovů a stejně jako u tibetských mís nepochází železo z rudy, ale z nasbíraných meteoritů, tedy z "nebeského" kovu. Zvuk tingšá je břesknou výzvou, přivádí člověka do stavu tady a teď. Na začátku meditace jde o to, zbavit se všeho, co člověk v mysli má, a být si vědom jen okamžiku přítomnosti. Na konci meditace zvuk tingšá člověka fyzicky i psychicky probudí do přítomného světa a hmotné skutečnosti.

Zvon dril bhu (v sanskrtu ghanta), používaný při buddhistických obřadech, je zdrojem příjemných zvuků, ale především symbolem o několika rovinách sestavených z horní, mužské části, rukojeti ve tvaru poloviny dordže (v sanskrtu vadžra), a samotného zvonu, symbolizujícího ženský princip. Dordže je symbolem nezrušitelného mužského principu, prostředku spásy. Zvon je symbolem prázdnoty, ženského principu, moudrosti.
Každá část dril bhu má svůj význam. Shora dolů můžeme vidět pět paprsků (příčlí) rukojeti - symbol pěti transcendentálních buddhů, kteří reprezentují pět forem mystické moudrosti. Čtyři paprsky vycházejí z tlamy mořského monstra a symbolizují vysvobození z cyklů reinkarnací a požírají nevědomost. Pod nimi je kruh osmi lotosových lístků symbolizujících osm bodhisattvů. Celé toto dordže spočívá na měsíčním disku. Pod ním je tvář bohyně Pradžnaparamity, ženské formy bodhisattvy, inkarnace dokonalé transcendentální moudrosti. Podle jiných je to tvář Vadžrokany, inkarnace univerzální pravdy - dharmy.
Když se na zvon díváte shora, uvidíte mandalu. Od středu dolů to je osm lístků lotosu, které tvoří mandalu hlasu bohů a mantrami pěti buddhů, vepsanými na lístcích. Spodní okraj zvonu zdobí padesát jedna dordží, což symbolizuje padesát jedna malých překážek na cestě k osvícení.

Dalším z nástrojů v ukázce je Pannova flétna, která pochází od indiánů z oblasti peruánských And, kteří měli kosmologický systém propracovaný jako ostatní velké kultury. Typický syčivý zvuk dokáže produkovat mnoho alikvótních tónů. Z dnešních nástrojů se jen velmi vzdáleně přibližuje zobcová flétna, ovšem harmonické, přírodní, tóny nevydává.

Další nástroje, které nejsou v ukázce.

Peruánské hliněné píšťaly jsou dalším nástrojem, který vydává alikvótní zvuky. Hra na ně byla znovuobjevena až r. 1972. Před tímto rokem byly hojně nacházeny v hrobech v oblasti And, ale nikdo nevěděl k čemu ten předmět slouží. Pochází asi z r. 1 000 př. Kr. Když se píská na několik píšťalek současně, z vysokých frekvencí interferenčně vzniká velmi nízký tón.

Šeng je něco mezi malým činelem a plochým činelovým zvonkem. Je vyroben ze stejné slitiny jako mísy, má ale srdce ze speciálního tvrdého dřeva a uvnitř ozubení kolečko, které způsobuje ostré pronikavé alikvótní tóny. Kovový zvuk vyplní prostor a obklopí člověka.

Dlouhé skládací trumpety dung jsou zdrojem velmi hlubokých frekvencí. Používají se vždy v páru s fázovým posunem. Tyto alikvótní tóny hluboce proniknou do těla i duše.

Dutá, nijak nezakončená, rovná trubka bez oddělitelného náústku, používaná původními obyvateli Austrálie se nazývá didžeridu. Podle jeskyních maleb jsou 30 000 - 60 000 let stará. Hra na džireridu není jednoduchá, člověk by měl zvládnout tzv. cirkulární dech. Rytmický efekt hry je tvořen kombinací dechových prvků a přefuků.

Přeji vám příjemný zážitek při hraní - JaVor - «« NAHORU



Účastníci 35. MS - 30.4. - 4.5.2003 (v závorce je počet dnů)
  Pavlína A. (2), Jarda B. (4), Blanka B. (2), Líba B. (2), Jitka B. (2), Honza B. (2), Zuzana B. (2), Jirka B. (4), Mucka C. (2), Jirka C. (4), Luděk Č. (2), Ivana Č. (2), Majka D. (2), Náměstek D. (2), Stáňa D. (3), Honza D. (4), Jirka D. (3), Ivana D. (2), Zdeněk H. (2), Naďa H. (4), Milina H., (4), Lenka H. (2), Ivan H. (2), Radek Ch. (4), Pracant J. (2), Petr J. (3), Marta J. (2), Helena J. (4), Helena K. (4), Konza K. (4), Alla K. (3), Petr K. (3), Sonja K. (2), Honza L. (2), Michal M. (2), Věra M. (2), Norris (2), Jana M. (2), JiMi M. (3), Zdena M. (4), Jirka N. (4), Miloš N. (3), Blanka N. (3), Věra O. (3), Roulin P. (1), Hanka P. (2), Vašek P. (3), Jiřina P. (3), Hanka P.(2), Nikotin P. (2), Karel P. (2), Ivana P. (2), Martin R. (3), Vláďa R. (4), Nataša R. (3), Věra Ř. (2), Marcela S. (2), Ivča S. (3), Zuzana S. (2), Jirka S. (4), Mirek Š. (2), Milena T. (2), Pavel T. (4), Chapadlo U. (4), Milada V. (4), Zdeněk V. (4), Jirka V. (4), Jirka V. (4), Zuzana V. (4), Tonda V. (4), JaVor V. (4), Fanča Z. (3), Jitka Z. (3).
Opravné, doplňující
a nové informace
zasílejte
...
St 30.4. - Ne 4.5.2003 --- Kokořínsko západ - České Středohoří východ
Noclehy: Litice - chalupa U pěti lahváčů --- Tuháň - hospoda --- Starý Týn - Tornův mlýn 2× --- mapa KČT 1: 50000 č. 11
--- pořadatelem Stezky Jana Vorlová --- ke Stezce vydán osmistránkový program

 

 

[ Úvodní strana | Chystá se | Fotogalerie | Zprávy T14 | Paměť T14 | Pameť 2002 | Paměť 2004 ]