PAMĚŤ T14
    36. MALÁ STEZKA T14 - 1. - 3. října 2004
Do pátku 24.10.2004 je nutné se přihlásil jakýmkoli způsobem Ivaně kvůli jídlu a pití (i kdo kdy přijede - stačí pátek, sobota).
Zámek bude otevřen od 16 hodin v pátek, 1.10.2004  
  Příjezd autem - od Mladé Vožice - vlevo samoobsluha, hasičárna, zámek vpravo. Vypadá jako velký statek. Má číslo popisné 1. od Tábora - na konci náměstíčka (projet kolem Second hand a vraty dovnitř)
  Příjezd autobusem (nebo vlak, autobus) - z Tábora autobus do Ratobořských Hor - stanice přímo u zámku.
  Postelí je 59, kdo dřív přijede, ten spí na posteli. Vlastní spacáky nutné. Oba večery budeme trávit na zámku.
  Pátek večer - večeře z vlastních zdrojů + vuřty na pivě pečené v černé kuchyni, točené pivo, víno bílé i červené, něco málo kořalek, káva.
  Sobota - snídaně v hospodě vzdálené 100 m (čaj, káva, pečivo, máslo, marmeláda, polévka, ev. párek).
  Pak odchod směr Chýnovská jeskyně - jednám s majitelem, zda ji pro nás otevře, záleží to na ochotě průvodců porušit si víkend. Když to nevyjde, zvolíme jiný cíl. V poledne v Dolní Hořici hospoda, pití i něco k jídlu (celkem 18 km).
  Večeře - opékané brambory, kuřecí steak, obloha (68,00 Kč).
  Večer opět na zámku, pití stejné jako v pátek, asi i něco studeného - utopenec, uzel, mates ap.
  Neděle - snídaně opět v hospodě - podobný výběr. Pak houbový vandr do okolních lesů - rostou! nebo po modré do Tábora. V případě nepříznivého počasí zpívání na zámku a dopíjení sudů.
Hezký den přeje IVČE
    CESTA - spojení 
  Kdo nepojede autem, je možné jet do Tábora autobusem nebo vlakem. ZuVla vřele doporučuje vlak, silnice na Tábor je neuvěřitelně zasekaná, je možné okolo Benešova klidně hodinu popojíždět. Takže milovníci autobusů si spoje zjistí z Roztyl sami, výběr vlak - bus (z Tábora do R.H.) se zužuje tímto na tyto možnosti:
Praha hl. nádr. 15:17 16:17 18:17
Tábor 16:42 17:48 19:40
Tábor 17:35 18:30 20:40
Ratibořské Hory 17:53 18:46 20:56.
  Vzhledem ke skupinovým slevám (2 - 15 osob) nehledě jiným skupinovým řekněme výhodám vyhlašujeme určitý vlak, a to v 16:17 hod. Sraz u pokladen v 15:50 hod !!!
    TROCHA HISTORIE - Z kroniky 
Ratibořské Hory kronika
Zámek čp.1. (bývalá čísla 1,2)
  Nejnápadnější a největší budovou v Horách je "zámek" na severní straně náměstí, obrácený čelem k jihu, boční stranou k západu. Východní strana představuje vysokou zdí uzavřené nádvoří. Architektonicky je budova bezvýznamná, neboť sloužila jen služebním - úředním účelům. V životě našich horníků hrál zámek důležitou úlohu: všechna důležitá jednání, horní soudy adt. se tam odehrávaly, v ostatních místnostech bydleli přední horní úředníci, lékař, a později tam byla umístěna, od roku 1860 fara, zatímco v průčelním nároží bývala četnická stanice. Míval čísla 1 a 2, čímž byl naznačen i jeho vznik na místě bývalé první krčmy a panského domu. Č.1 se vztahovalo na nároží budovy, západní stranu a jižní průčelí, zatímco č.2 se vztahovalo na východní nároží čelního průčelí, kde bydlíval MUDr. Kotek. Před budovou stála na náměstí kašna, do níž se přiváděla voda z rybníka Trejbského dřevěným potrubím; z kašny byla voda vedena do sádek (haltýřů), na násadové kapry. Hlídač zámku Musil, poslední horník, je měl pod dozorem. Mezi kašnou a zámkem bývalo akátové stromořadí. Zámecká budova byla postavena po požáru proviantního domu po roce 1730 v dnešní podobě. Během času neudržovaná budova hodně utrpěla, takže oprava provedená v šedesátých letech stála slušnou částku - 85000 Kčs. Dnes je obývána většinou pracujícími táborských továren. Přečíslování mělo vzápětí celou řadu změn v číslování, takže č.2 má dnes dům č.3.

Ratibořské Hory - historie
  Popud k založení bylo zahájení hornické činnosti. První zpráva z roku 1526, kdy Ludvík Jaggelonský udělil výsadu bratřím Měděncům k těžbě, kteří pak část svého práva prodali Václavu Lobkovicovi. Rod měděnců těžil až do roku 1541, poté významné místo zaujímá také Vilém z Rožmberka a Petr Vok. Po dřevěných stavbách vybudován nedlouho proviantní dům. Úřední místnost, pekárna. Nabaleny další živnosti. Domy se stavěly na odvalech, kde se předpokládalo, že těžba již nebude pokračovat. Těžké problémy těžebnímu průmyslu přinesla 30-ti letá válka, těžba byla zastavena. Ratibořské Hory byly prodány knížeti z Eggenbergu, který dále těžil pouze v povrchových dolech. Město se potýká s naprostým nedostatkem investic. R 1652 obec povýšena na město. Privilegia možnosti trhů, vaření a prodeje piva, které měly zachránit hospodářskou situaci. R 1654 darován i erb a právo pečeti. Později (17. stol) postaven kostel, pro důlní úřednictvo zámek (administrativní budova) a fara. V období největšího zaostávání těžební činnosti povolen další trh s dobytkem a zemědělskými produkty. Ten se ale neujal (1871) protože nedaleko byla vybudována železniční trať, která veškerou obchodní atraktivitu přetáhla k sobě. Hledal se nový zdroj příjmů včetně výsadby třešňových alejí. Těžba byla definitivně zastavena po I. světové válce.
1872 založena česká veřejná knihovna
1878 sbor dobrovolných hasičů
1918 jednota divadelních ochotníků, okrašlovací spolek
1918 založení Sokola
1925 Červený kříž, svaz invalidů
1933 fotbalový klub
počet obyvatel 1880 ... 1101 (ve 143 domech)
počet obyvatel 1991 ... 445 (ve 107 domech)

Ratibořské hory
- Desítka výsypek po dávné těžbě stříbra.
- Zajímavé krajinné subdominanty, maloplošné zalesněné celky.
- Provázaný rozsáhlý systém podzemních chodeb.
- Turisticky nevyužité.

  Většina pracovních příležitostí v obci je v zemědělství. Největšími podniky jsou zemědělská firma Agronova, Zemědělské družstvo, dále zde působí několik soukromých zemědělců, z nichž největší obdělává cca 60 ha. Obec vytvořila skupinu asi 10 pracovníků, která pro ni dělá veškeré údržbářské práce, odvoz odpadků, pomoc při stavebních opravách a rekonstrukcích a další činnosti. V obci jsou tři hostince, farma pro chov bažantů, několik obchodníků. Většina obyvatel dojíždí za prací do nedalekého Tábora.

Nerostné bohatství
  V regionu se nachází pouze staré již nevyužívané stříbrné doly. Doly se nachází v pásu od Hlasivských výlevu přes Ratibořské Hory až po Vřesce. Na nich byl postaven historický vývoj regionu. Poslední pokusy s těžbou probíhaly v době protektorátu, avšak neúspěšně. Pravděpodobně je vyloučená těžba v budoucnu. Za Mladou Vožicí se nachází ložisko poměrně kvalitní cihlářské hlíny, které je z větší části využito. U něj stojící cihelna Wienerberger byla z konkurenčních důvodů po privatizaci uzavřena. Budoucí vývoj nejistý.

RATIBOŘSKÉ HORY

  Okres Tábor. Kraj Budějovický. R. 1848 panství Chýnov, kraj Táborský. V německých textech Bergstädtl. Popudem k založení Ratibořských Hor bylo rozhodnutí k zahájení hornické činnosti. První zpráva je z r. 1526, kdy král Ludvík Jagellonský udělil výsadu bratřím měděncůům k těžbě. Již v r. 1528 byl vybudován nejvýznamnější dům hornické obce - proviantní dům. První trvalé - dřevěné s vysokými šindelovými střechami - vznikly pod „hlavním cechem Sv. tří králů“. Hornická osada byla zvána hory Ratibořské nebo Nové či Mladé Ratibořice. V průběhu staletí se měnili majitelé dolů a r. 1652 byla obec povýšena na město. Ke zlepšení životních odmínek přispělo rozhodnutí vrchnosti v r. 1652 k udělení dvou výročních a čtyř týdenních trhů, vaření a prodej piva a čerpání vína. Ve druhé polovině 16. stol. až do konce 17. stol. vládl zde čilý obchodní ruch, který se promítal do zvyšování počtu obyvatel.

Opravné, doplňující
a nové informace zasílejte na adresu javor@ctrnactka.net
 
 
[ Úvodní strana | Chystá se | Fotogalerie | Zprávy T14 | Paměť T14 ]