Cyklistický výlet do jižní Anglie
27.7. - 7.8.2005
    KOMENTÁŘ K CESTĚ
  MENU ANGLIE
hektické přípravy na zájezd spojené s hledáním náhradníků za nahradníky jsou ty tam, tak si ještě dáme v Rozvadově pivo na účet Jánského a můžeme vyrazit směr Seven sisters, útesy bílé bělejší než sněhy. A pak už se v rychlém sledu střídaly snídaně, rozcvičky, města, katedrály, kopečky, kopce, srázy vydávající se za kopce, živé ploty, vřesoviště, pláže, (kterej trouba tvrdil, že Golfský proud je teplý?), menhiry, domečky s doškovými střechami, večeře a dokud nepřišel kempař mandolína, kytara, kytara, banjo a basa (nástroje seřazeny dle váhy).
Ač ve svobodné Anglii někteří ryli držkou v zemi. Ale měli jsme skvělého vedoucího Vítka, který dokázal obstarat sádru, narozeninový dort, do deseti minut brzdné lanko i pivo, když bizardní výprava stárnoucích reprezentantů tuzemské technické inteligence doprovázená několika spřátelenými lékaři a umělci vychlastala i navýšené zásoby piva. A tak doktor J.B.(zaheslováno) mohl zasádrovat za asistence major Houlihanové JaVoru ruku a zatímco my jsme ostošest píchali do duší, Alla píchala do masa, my se mazali zevnitř, Helena mazala naši červeň. Jen Naďa měla dovolenou a jedny nervy, a tak místo zubů vytahovala zásadně špunty.
Mladí nám ukázali, že dovedou žít, když si koupili gril, Helenčin narozeninový dort přenechali nám a sami se spokojili s masem a my jsme jim zase na oplátku v Doveru při čekání na trajekt ukázali krátkou údernou ukázku mejdanu a tancovačky zároveň.
A ještě je třeba zaznamenat ovčáka Míru, překonávání kruhových objezdů, trpaslíky vyrobené vrahy ve věznici v Princetownu, tupolevy na betonových menhirech, blafingy, ze kterých se konečně zase staly brífinky (brief=stručný) a anglické počasí, které jsme si užili až po příjezdu do Čech. Uspořená libra je mohutná inspirace, zeptejte se Lenky, Ivči, Běly a Tondy na jejich životní role v Senior Family Ticket.
Z dob Anglických listů Karla Čapka se mnohé změnilo. Také nás přepadla v Exeteru neděle, přesto o nudě nebo nedostatku příležitosti k utrácení nemůže být ani řeči, Angličané nejsou zamlklí, naopak jsou neobyčejně vstřícní a oslovovali nás, ať jsme byli v nesnázích nebo z prostého zájmu, co proboha děláme v tak hrozných kopcích na kole. Ale krajina zůstala. "Jede se tam po krásně vinutých silnicích přes oblé kopečky, tím nejhuňatěji zeleným krajem, kde jsou nejhustší živé ploty, největší ovce a nejvíc břečťanu a hlohu a nejkošatější stromy a chalupy kryté nejtlustšími došky, jaké jsme kdy viděl. Nahoru a dolů, nahoru a dolů (a ještě více nahoru až 25 % pozn. ZuVla) zeleným Devonem mezi dvěma zdmi živého plotu, jenž čtverečkuje širý kraj a pořád mezi starými stromy, mezi moudrýma očima stád, nahoru a dolů k červenému pobřeží Devonu. (K.Č. 1924)
Úvod
Vybavení na cestu
Kempy
Trasa
Stručné dějiny GB
Panovníci
Odkazy
Písně na cestu
Fotky z cesty
Komentíř k cestě
© Čtrnáctka 2005