Na usedlostech jsme si vybrali krásné počasí za Stezku. Ještě, že jsme vycházku 3x dolů, 3x nahoru po schodech z Ameriky do Sklepa absolvovali těsně po tréninku na slovenských horách (Ostatně Provázci nestačili shodit ze zad ani baťohy). V Americe bylo ješte blaze, potkali jsme Japonce. Ale pak už jsem musela neustále čelit ideologickým úchylkám. Hanka nás chtěla zavléct do blázince, Lenka do kolejí Albertov, všechny matky do svého ústavu v Podolí a do toho nás na hřebenovce po vyšehradských hradbách zdálky lákala do svých útrob Bělka. My jsme si ale dali vrcholové pivo v hospodě, o jejíž existenci nevěděl ani domorodec Luděk ze salaše na úpatí. Na Kavčích horách jsme prošli okolo hradby České televize - ješte větší moloch než jsme doufali a odolali jsme i pokušení skočit seshora do bazénu v Praze 4 Podolí. Když jsme minuli Žluté lázně, začalo jít do tuhého.
    Poslední schody nahoru už jsem brala po dvou v předstihu, aby mne supící dámy neukamenovaly ostrými slovy. Ovšem nejslavnější stavební buňka v Praze a vyhled z nejnižší a nejmladší pražské rozhledny podpořená šampusem z vlasních zásob mně opět umožnily zařadit se do jejich řad. Co všechno se dokáže vydávat za usedlost nám předvedlo divadlo Sklep ve svém dvouletkovém kohoutku. U baru Jitka Součková prozradila, že má totiž taky narozeniny, a tak si po zbytek velmi pozdního odpoledne na nás Brusel posvítil, jak zase hodujeme za cizí.
    Zuzana