V neděli jsme absolvovali
už 19. vycházku "Putování botičskými meandry za opravdickým premiérem".
Všechny nedochvilné účastníky jsem tak vystrašila, že budou čekat oni
a ne my, že téměř všichni byli na srazu už v jednu. Takže jsme nakonec
ušetřenou akademickou čtvrhodinku strávili v přilehlém nočním doupěti,
kde jsme chybějící součástky teplých svršků nahradili teplou griotkou.
Obkroužili jsme vinici a vrhli se od lůna přírody. Protože v lechovickém
sklípku s tak časnou návštěvou nepočítali, nalezli jsme ukrytý prám a
otevřeli si dvě láhve vína sami. Ivča pak po požití krmil pernatou. Vůbec
celou cestu jsme byli ohrožováni ptačí chřipkou, zpoza plotu na nás doráželi
krocani kačeny, slípky (Javor si dokonce koupila jednu z nich domů) a
na farmě zvířat v Toulcově dvoře nás ptačí chřipkou neohrožovalo snad
pouze prase Blaženka nakažená neškodnou červenkou. Z vesnické návsi Hostivaře
jsem dovlekla konečně hejno k panu premiérovi. A moji kamarádi si oddechli,
že jim nebudu vnucovat nějakou novou tvář modré šance, ale dnes již neškodného
Antonína Švehlu, úhlavního přítele TGM a Beneše (jeho rodný statek jsem
musela před časem dohledávat přímo detektivní metodou - ani cedulka po
něm nezbyla).
Fotky z vycházky už jsou samozřejmě na webu, já jen přikládám
obrázek, který dokresluje téměř každou naši vycházku. Já kohout (přírodě
navzdory) honím ty svoje upovídané slepice vzadu, abychom dorazili do
kurníku (hospody) ještě před setměním. Tentokrát se to podařilo, Na Kačabku
jsme dorazili ještě bez blikaček a před kamnářem.
Zuzana
Staré Záběhlice
| Povodím
Botiče | Společnost
Antonína Švehly |