Motolský zámek vznikl nákladem malostranských johanitů ve druhé polovině 19. století. Dvoukřídlá budova s dominantou věže na nároží má bohatě členěnou fasádu. Kolem dvora jsou seskupeny hospodářské budovy. Interiéry objektu jsou novodobě upraveny. Zámek je veřejnosti nepřístupný. Dvoukřídlá budova s dominantou věže na nároží a bohatě členěnou fasádou s kamenným erbem maltézského řádu. Kolem dvora přízemní hosp. budova. Interiéry novodobě upraveny.

  Hotel Starý pivovar**** vznikl v objektu starého motolského pivovaru, jenž byl založen již v roce 1654 a v roce 2001 byl prohlášen za památkově chráněný objekt. Ubytovací kapacita až pro 120 lidí, dvoulůžkový pokoj za 1360,-

  Přírodní památky Kalvarie / 3,26 ha, stanovena Vyhl. NVP č. 4/1982/ Nachází se ve východní části parku a má zcela jinou geologickou stavbu. Jedná se o významný krajinný prvek - hřbet a palouk po obou stranách Plzeňské ulice, rozdělené údolím Motolského potoka, které bylo později uměle rozšiřováno. Nacházíme zde významné výchozy diabasů s typickou kulovitou odlučností a z části břidlic litenské skupiny siluru. Území přírodní památky bylo tvarováno a postupně znehodnoceno starými lomy. I zde jsou známy drobné paleontologické nálezy. Přírodní památky
  Motolský ordovik / O,2 ha Vyhl. NVP č. 5/1988/ Je geologickou zajímavostí území, která vznikla terenním zářezem při budování železniční trati Praha Smíchov - Slaný. Odkrytím vrstev se vytvořil významný geologický profil pro korelaci v rámci mediteránní provincie, v němž jsou odkryty vrstvy na hranici stupňů dobrotiv - beroun /ordovik/. Bohaté paleontologické naleziště trilobitů a hyolitů.

  Hajčí dvůr, Strojírenská č.p. 74, Stodůlky, chráněná památka - rejstříkové číslo 41393/1-2077, ochrana od 1.1.1987.
  Stavbou se zajímavou historií, ale smutnou současností, je dvůr Háje (či Hajčí dvůr). Původní statek obhospodařoval pole a lesy v širokém okolí. Ve čtvercovém půdorysu jsou zbytky stájí, sýpek a stodola. Podle svého prvního majitele se mu v minulosti říkalo i Angelovský dvorec.
Jedním z jeho nejzajímavějších obyvatel byl v třicátých letech 19. století průmyslník a bankéř Leopold Lämmel. Ten zdědil po svém otci, který měl v Praze obchody s vlnou a textilem, pohádkové jmění. Převzal jeho podniky a zisky ještě znásobil. Mimo jiné byl také prvním ředitelem České spořitelny.
Hájčího dvora Lämmel využil jako letního sídla pro sebe i svoji rodinu. Za tím účelem nechal roku 1836 postavit vpravo od vstupní brány patrový letohrádek. Zajímavou epizodou v jeho životě byla nabídnutá půjčka ve výši 8 milionů zlatých Rakousku. Nikdo z vídeňských bankéřů v té době nebyl schopen podobného obchodu.
  Od roku 1987 je objekt památkově chráněn. Zčásti je využíván jako skladiště, zbytek se úspěšně rozpadá. Okolní zahrady jsou zdevastované a silně zarostlé. Dvůr je dnes ve vlastnictví Nadace českého fondu umění, kde byl zapsán do soupisu konkurzní podstaty. Při mé návštěvě se na dvoře restaurovalo několik barokních soch původem z Teplicka. Dědicové se však domáhají u soudu svých práv. Že by se pro tuto památku blýskalo na lepší časy?