Nedělní pokus dostat se za vodu se setkal s nebývalým zájmem. Třicet žáků s jednou učitelkou bez autority se vydalo na Východ. Na začátku vyučování sice žáci ve školním škamnách předstírali zájem o přednášenou látku, ovšem za zády učitelky pod lavicí tajně konzumovali alkoholické nápoje, bavili se, někteří dokonce svévolně opouštěli sevřený útvar za účelem hledání pokladu a při náhodném ústním testu nedokázali zodpovědět ani jednoduché otázky z probírané látky. Po přestávce, když v trampském kiosku se sídlištěm v zádech požili na mé doporučení jeden lahvový energetický nápoj, se z žáků staly koroptve a neustálým odbíháním z vyučování na záchodky rušili postup v terénu.
  Závěr: Trasa branného cvičení Dolní Počernice, Hostavice (toto jméno většina účastníků slyšela poprvé v životě Lenku nevyjímaje, která nicméně trvala na tom, že v místní Palaestře učila tři roky angličtinu), Kyje, Hloupětín byla dodržena, šest kilometrů zvládli tělesně zdatní žáci v hezkém čase 3,5 hodiny. Na závěr jsem žákům předvedla, kam odložit děti, když nebudou dávat pozor ani v hodinách Plánovaného rodičovství a odvedla je na baštu do Staročeské hospody, kde si konečně většina sveřenců uvědomila, kam se se svou touhou být za vodou pod mým vedením vlastně dostali.