Zase jsme kroužili okolo
Kolína a zase to bylo bezvadné. Z pátečního večera si některé pamatují
výkon Luďka, který tak úslužně obsluhoval anglického krále a čtrnáctková
děvčata, že musel být následující večer vyměněn, nevím jak král, ale děvčátka
důrazně žádala výrazně pomalejší obsluhu při dolévání.
V sobotu jsme odjeli přistaveným transportem do Ratají náhodou
po trati č. 14, prohlédli si hrad Pirkštejn založený náhodou ve 14. století
a zcela náhodou zapadli do klubu Čtrnáctka. Když jsme zjistili, že kromě
Jiránkových kreseb mají v klubu i tekuté exponáty, zcela náhodou začalo
pršet, a tak jsme výhradně z lásky ke statitice pili piva a griotku. Po
obědě s promoklou dvojicí jsme objevili zahradní železnici. Přerostlé
děti se nacpaly do vagónků a radostně výskaly při jízdě po mostě a přes
výhybky. Některým dámám dokonce výpravčí Hubička vtiskl na závěr i několik
razítek. Cyklisté s nadprůměrnými orientačními schopnostmi (např. Lenka)
ještě dohledali Gočárovu vilu a předloňští absentéři se potkali u Kolína
pod památníkem bitvy. Po
opulentní večeři nám Helena předvedla ještě jedno překvapení - zapálenou
Čtrnáctku, ovšem po několika hodinách odešla spát, jak jízlivě poznamenal
šéf Šestnáctky, Čtrnáctka zcela vyhořelá .
V neděli jsme opět naskákali do vlaku a dojeli k velkostatku v
Lysý. Navštívili jsme nejen zahradu, ale i zámek. V zámecké jídelně se
mezi umakartovými stolky a vojskem Saracénů lehce vznášely Harlekýnovy
milióny a vůně lyzolu. Rychle pryč! Místo skanzenu jsme strávili příjemnou
hodinku pod cepy a pak místo na západ do Prahy (Černý Most 24 km!) nás
zase silou přitažlivosti vcucnul Orient - Kolín (53 km). Ale nelitovali
jsme, boršč, dopíjení nekonečných zásob vína a hovory u kulatého stolu
vtiskly úsměv na tvář i zádumčivým řidičům.
Zuzana |