PAMĚŤ   T14
   Kdo šel na Stezku ztratil 4 dny,
kdo nešel, ztratil celý život’…
  50. VELKÁ STEZKA 8. - 11.5.2008
50. jubilejní - Českosaské Švýcarsko a Lužické hory, zakončení pod hradem Tolštejn

VEŠKERÉ INFORMACE O 50. VELKÉ STEZCE JSOU NA TAKOVÝCH STRÁNKÁCH (odkaz...),
ale tady je informací taky dost

Zajímavé odkazy:
Pohlednice k 50. VS- Camp Valdek
- Českosaské Švýcarsko
- Hrady.cz - Tolštejn
- Informační server o Českolipsku
- Krásné Pole
- Lesní divadlo Mlýny
- Luzžické hory
- Mikroregion Tolštejn
- OS Posázavský Pacifik
- Posázavský Pacifik
- Rumburk

    POJEDNÁNÍ O SONETU
    pondělí 12. května - Jiskra
Milí kamarádi,
  uvedla bych na pravou míru některé nepřesnosti ze Stezkových událostí. Nejsem vzdělaná, jak mylně uvedl Rosťa, ale vím kde hledat, jak jsem vysvětlovala Loretě.
  Tady máte výsledek. Měla jsem neobyčejně šťastnou ruku, takže neježe jsem našla sonet, ale je to přímo sonet o Črtnáctce (neboť sonet čtrnáct veršů tvoří - pokud byste si je chtěli "rozfázovat", tak prosím podle vzorce 4 4 3 3, jak správně věděla doopravdy vzdělaná Lenka, ale nikdo ji neposlouchal). Pan Macek mi snad promine porušení autorských práv - má to tak pěkně volně na svých webovkách. A to co nemají rádi pana Macka snad odpustí mně.
  P.S. A Janě poděkování před nastoupenou jednotkou. Jen jsem ráno dorazila do práce, už jsem se mohla chlubit, kde jsem byla a jaké to bylo báječné a ukazovat fotky. Všichni mi záviděli. Jano díky.

v překladu Miroslava Macka: Sonet o sonetu, Robert Burna
Vy čtrnáctku též jistě chválit znáte,
co za tajemství v tomto čísle leží!
Když pod slepici čtrnáct vajec dáte,
tak čtrnáct kuřat záhy za ní běží.

Též správně sedlo čtrnáct liber váží,
však ve čtrnácti kůň už mladý není;
bard čtrnáct hodin často psát se snaží,
ač čtrnáct číší zřídka k tomu pění.

Sic tucet častěji nežli čtrnáct padne,
však třináctku, tu čtrnáctka vždy zdrtí;
ač od čtrnácti dívka zrodit zvládne

i čtrnáct synů - všichni dojdou smrti.
Co dodat ještě - hlava paměť moří -
vždy čtrnáct rýmů jeden sonet tvoří
    pondělí 12. května - Jiskra
Ještě jednou a lépe. Rosťa povídal, že sonet musí být anglicky. Skrzevá překlep u Macka mi to trvalo dýl, ale tu ho máte.
Burns, Robert, 1759-1796: [from The Poetry (1896)]
Volume II
MISCELLANIES
Burns, Robert, 1759-1796 :
A SONNET UPON SONNETS [from The Poetry (1896)]
Burns, Robert, 1759-1796 : A SONNET UPON SONNETS [from The Poetry (1896)]
1 Fourteen , a sonneteer thy praises sings;
2 What magic myst'ries in that number lie!
3 Your hen hath fourteen eggs beneath her wings
4 That fourteen chickens to the roost may fly.
5 Fourteen full pounds the jockey's stone must be;
6 His age fourteen---a horse's prime is past.
7 Fourteen long hours too oft the Bard must fast;
8 Fourteen bright bumpers---bliss he ne'er must see!
9 Before fourteen, a dozen yields the strife;
10 Before fourteen---e'en thirteen's strength is vain.
11 Fourteen good years---a woman gives us life;
12 Fourteen good men---we lose that life again.
13 What lucubrations can be more upon it?
14 Fourteen good measur'd verses make a sonnet.
    pondělí 12. května - Karel K.
Pro zajímavost, ten Burns napsal také ódu na fujtajbl zvaný haggis. To je skotská pochoutka vytvořená tak, že se do ovčího (nebo čího) žaludku dávají ovčí vnitřnosti, jako srdce, játra, nebo plíce, ke kterým se přidává lůj, cibule, koření, sůl a ovesná kaše. Vše se vaří (dle originálního receptu) asi 1 hodinu ve skopovém žaludku. Když je vše správně uvařené a prohnusené, nastává slavnostní okamžik rozříznutí haggisu. Tím je pověřena významná osobnost, která nejen zakrojí, ale napřed obřadně pronese páně Burnsův pozdrav haggisu (Address to a Haggis).
Tohle jsem vylovil z temných koutů své chatrné paměti a pro jistotu ověřil a upřesnil na gúglu
    úterý 13. května - Alla
Nedalo mi to a dovolila jsem si napsat sonet podle předepsaných regulí

Já se čtrnáctkou na hrudi šel
Čtrnáctku měl i kolem sebe
Den snášel čtrnáctkové modré z nebe
A z nebe slavík čtrnáctý mi sonet pěl.

Já s kamarády krajem kráčel
Nás čtrnáctkráte sedm bylo
Zlatistým mokem hrdlo smáčel
A bylo nám všem spolu milo

Bylo již celkem padesáte akcí
Pokud jsem byl
Tak s čtrnáctkovou frakcí

Ač tělo stárne
Duše nedbá let
Vzhůru do dalších padesáti let

    středa 14. května - Rosťa - Sonetový dovětek k 50. Stezce
Zdravím všechny řízným SPASským HOLA!
Já vím, že pro Vás Pražáky je 50.stezka již minulostí a ruče kvačíte k dalším metám neb Vás k tomu hektický život velkoměsta žene.
To pro nás na venkově plyne fše mírněji a tak nám ještě ozvěny Stezky v duši zní.
Vrátím se pár poznámkami hlavně k sonetové diskusi.
Velice musím pochválit Jiskru za stručné vysvětlení pravidel sonetu a hlavně za objev toho krásného sonetu od Roberta Burnse, týkajícího se přímo našeho oblíbeného čísla. Macek mi často vadí svými názory ale jeho webovou stránku Viditelný-Macek čtu rád jeho překlady nejsou špatné.
Jen bych chtěl upřesnit Jiskřino tvrzení, že ona není vzdělaná, jak jsem prý mylně uvedl ale ví kde hledat. No a vo čom to je to vzdělání? A zvláště v dnešní informační explosi!
Takže jsi vzdělaná Jiskro právě proto, že umíš hledat! Ale Lenka je samozřejmě takky vzdělaná a věřím, že taky umí hledat. Jako Karel Kužel, který sice něco o Burnsovi a Haggisu věděl neb je taky vzdělán ale taky si to raději vygůgloval-jak uvádí.
Jak to opravdu s těmi pravidly sonetu je, jsem pak i já našel např. ve Wikipedii a dovolím si krátce ocitovat:
V původní podobě byl italský sonet rozdělen do osmiverší a šestiverší. Osmiverší obsahovalo propozici a šestiverší pak přineslo jej řešení. Původní da Lentiniho sonet měl rýmovou strukturu a-b-a-b, a-b-a-b, avšak sonet brzy získal strukturu a-b-b-a, a-b-b-a. Šestiverší bylo možné rýmovat dvěma způsoby: c-d-e-c-d-e a c-d-c-c-d-c. Později byla uvedena i další rýmová schémata. Devátý verš (tzv. volta) tvořil obrat v celé básni a změnu tématu či atmosféry sonetu.
Anglický sonet tvoří tři čtyřverší a dvojverší. Toto závěrečné dvojverší (couplet) pak přináší nečekaný tematický nebo obrazový obrat. Obvyklé rýmové schéma sonetu je a-b-a-b, c-d-c-d, e-f-e-f, g-g. Tolik Wiki.
No a teď k jadérku věci. Předesílám, že jsem neměl v úmyslu žádný sonet psát a je mojí chybou, že nečtu pořádně čtrnáctkové stránky a tak jsem nevěděl, že se má nějaký sonet přednášet na zakončení (Apropos-proč někdo všímavější nějaký nenapsal?:-).
Ze mne vždy nějaké verše vytrysknou, když mě políbí Můza a ta mně mrcha líbá jen v krizových situacích, např. když zapomenu přílbu na kolo nebo když na mne něco hluboce zapůsobí-např.blatouchy.
No a tentokrát na mne zapůsobila ta atmosféra jarní louky po báječném spánku pod osamělým stromem a taky, proč si to nepřiznat-po předchozí konzumaci alkoholu ve Vaší příjemné společnosti (Kozajdo-o tom alkoholu jsi to jako nečetla, jo?).
No a nebo jindy. Namátkou si vzpomínám, že písničku Loe jsem složil, když jsem myl schody v činžáku protože na nás byla řada a rodiče nezodpovědně někam odjeli. Co mi inspirovalo dodnes nevím a bylo mi to už tenkrát divný. Inu, jsou to holt ženský-ty Múzy.
Ostatně nevím, která mě to vlastně líbá. Zda Kalliopé-múza epického básnictví, či Euterpé-to když jsem skládal ty písničky nebo Thaleia-múza veselého básnictví a komedie. Možná je to i Erató-múza milostné poezie či dokonce Polyhymnia-ta je přes hymnický a sborový zpěv.
Možná, že mne jich líbá více najednou a já tak s nimi občas žiji v blažené polygamii :-) (Tohle jsem si samozřejmě taky našel-jistě mne nepodezíráte, že bych byl takhle vzdělaný jen tak zpaměti neboli by heart, jak tuším říkají angličané).
No a píšu to proto, že mne několik lidí požádalo abych svůj sonet-nesonet poslal mailem a tak jím tímto hovím (jak je k sakru ten správný tvar od vyhověti?).
Zde je:
MIN PIKK STEG NOT IHMMELEN
JEG STIERET MOT GRENEVE
OVER MEG, TRE-TOPEN VOKSTE OPP.
INHEN AV DEM MA VOERE HER,
MEN EN HUMLE FLOY HIT OS DIF.

FUGLENE SANG MED FULL KRAFT
JEG TENKTE OVER MIIT LIVS VEI
JEG FALT TIL BAKKEN FORDI JEG
TOGENE BLASTE DAMP UT OG
DEN GRONNE ENKA DET VAR EN

OVERALT
MEN MITT DUMME HODE GAV LITE SVAR
FALTE BAKKE-KONTAKT
INSEKTENE VIRRET RUNOT PA
FANTASTIKS TID
RASE-PROBLEME VAR FJERNT FRAS AASS HULLET
(Přeložil Sven nebo Svein?)

Že tomu moc nerozumíte? No já taky ne. Ale kolipa českých básníků bylo přeloženo do norštiny, že jo? Tak proč se nepochlubit. (Není to asi úplně dobrý opis Svenovi se omlouvám-ale originál máte pak v příloze).
Jiskra taky psala, že jsem říkal, že správný sonet má být anglicky. No takhle přesně jsem to nejspíš , neřekl snad jen v tom smyslu, že je nejlepší, když je v angličtině a tak jsem ho za pomoci Taty Millera a hlavně Lenky Hnízdilové (staré sosny-jak se sama nazvala) začal do tohoto jazyka hned překládat.
Zde je:
Spring meadow and drunkard's delightful sleep
*R.M.V*
(překlad:převážně Lenka Hnízdilová-stará sosna)

My cock errected towards the sky
I was starring to the branches.
Above me the tree trunk
grew up.
Neither bee around
But a bumble-bee flew across
And everywhere the bird choir
powerfully cried.

I was thinking
About my life course
But my stupid head
Uttered only little sound.
I dropped down to the ground
Because in lying position
My native soil smellt wonderful close to me.

The trains were blowing
And beatles climbed

On the green meadow
It was so wonderful time.
Problems of races
were far of my asshole.
What do you say to it?

William
Henry
Džamila

Ještě furt Vám to k plnému zážitku nestačí a chcete ho česky? No tak dobře, tu ho máte:

Jarní louka a slastný spánek opilcův
Inspirováno názvem skladby Felixe Mendelssona Bartholdyho Klid moře a šťastná plavba a Karlem Hynkem Máchou

Kokotom hore
Jsem do větví hleděl.
Nade mnou pnul se
stromoví stvol.
Kolem ni včela
však čmelák, přeletěl
a vůkol mocně
ptačí řval sbor.

Zamyslel jsem se
nad života během,
však hlava tupší
jen vydala sten.
Klesnul jsem k zemi
neb v poloze lehem
blíže mně voněla mateřská zem.

Troubily vlaky
a chrobáci lezly
na louce zelené bylo tak milo.
Rasové problémy
měl jsem u prdele.
Co tomu říkáte?

Viléme
Hynku
a Džamilo!

No. Ale není to sonet, že? To mladá a nadaná básnířka Alla ihned s jedním přispěchalla :-)
Tak jsem si dal, tedy už doma, taky tu práci a pokusil jsem se co nejlépe předělat tu svoji ódu na sonet s dodržením výše uvedených pravidel. Ani jsem to kupodivu moc měnit nemusel, jen trochu, to aby vyzněl ten závěrečný couplet. Inu, ta pravidla člověka svazují-není nad volný verš :-) . Zde jest:

Jarní louka a slastný spánek opilcův.
Rosťa alias *R.M.V.*
(sonet inspirovaný skladbou Felixe Mendelssona-Bartoldyho Klid moře a šťastná plavba s Karlem Hynkem Máchou).

Kokotom hore jsem do větví hleděl
Nade mnou pnul se stromoví stvol.
Kolem ni včela, však čmelák přeletěl
a vůkol mocně řval ptačí sbor.

Vstal jsem a dumal nad života během
však hlava tupší, jen vydala sten.
Klesnul jsem na louku neb v poloze lehem
blíže mně voněla mateřská zem.

Rasové problémy měl jsem u prdele
což jejich řešení někoho zajímá?
A tak jsem pomyslel na svoje přátele
jak pivo chlastají a šel jsem za nima!

A na ty problémy už nějak nezbylo.
Co na to říkáte - Viléme, Hynku, Džamilo ?!
***
Tolik tedy opravdový sonet. No a ještě jeden odstaveček k básnictví. Pozorný čtenář a každý z vykladačů básně si všimne, že v původní skladbě jsem v prvé sloce ležel naznak pod stromem a v druhé klesl k zemi. To ovšem málokdo dokáže! Leč jen hnidopišský a malicherný suchar to může vyčítat básníkovi, jemuž to takhle z hlavy vytrysklo. Já to jen přepsal jako ten Mozart.
No s ním se pochopitélně nehodlám ani trochu srovnávat, ale jeho partitury údajně neobsahují žádný škrtanec. Prostě to z toho mozku přepsal na papír. I mně se to poštěstilo a je vidět, jak lehký mají básníci život proti překladatelům. Ti se panečku naškrtají-to je řehole!
Podívejte se do příloh, kde jsem ofotil cancák, kam jsem to ráno pod stromem tu báseň napsal a na dalších stránkách pak vidíte celý proces překladu. Dyk říkám-je to dřina!
Asi už se Vám to zdá moc dlouhý, mně ostatně taky, tak skončím. Fotek jsem nasekal taky něurekom ale jsou velmi podobné těm stovkám ostatních co už jsou na webu a tak snad jen přidávám jednu, která jinde opravdu, ale opravdu býti emůže: Bosé nohy básníka v trávě, když verše složil právě.
Bylo to s Vámi krásné. Hola
*R.M.V*

    čtvrtek 15. května - Karel P.
Milý Rosťo,
matně si vzpomínám, jak jsem kdysi dávno byl na Horníčkovi a on vyprávěl, jak nějakou dobu vystupoval s Werichem. Vedli spolu na pódiu řeči, a když se mu (Horníčkovi) něco opravdu povedlo, tak mu Werich jako projev uznání potichu řekl:"vy vole". Oni si totiž vykali. Nedá mi to, než abych ti podle klasika neřekl:"vy malý vole".
    čtvrtek 15. května - Jarda B.
Zdravím příznivce čísla 14,
Google spustil službu pro překlady na http://www.google.cz/translate. Otestoval jsem ji Rosťovým sonetem, ale nějak mu setřel ten básniský pel. Viz níže:
    pátek 16. května - JaBar
Google spustil službu pro překlady na http://www.google.cz/translate.
Ještě další pokus:
1. Nejdříve jak asi vidí Rosťův "norský" překlad zgooglovaný Nor z hor (1_norsky -- česky.doc ).
2. Jarní louka a slastný spánek opilcův (by Rosťa alias *R.M.V.*) nejdříve do norštiny a zase zpět (2_česky -- norsky -- česky.doc).
2. Jarní louka a slastný spánek opilcův (by Rosťa alias *R.M.V.*) nejdříve do angličtiny a zase zpět (3_česky -- anglicky -- česky.doc). možno stáhnout...

MIN PIKK STEG NOT IHMMELEN
JEG STIERET MOT GRENEVE
OVER MEG, TRE-TOPEN VOKSTE OPP.
INHEN AV DEM MA VOERE HER,
MEN EN HUMLE FLOY HIT OS DIF.
FUGLENE SANG MED FULL KRAFT
JEG TENKTE OVER MIIT LIVS VEI
JEG FALT TIL BAKKEN FORDI JEG
TOGENE BLASTE DAMP UT OG
DEN GRONNE ENKA DET VAR EN
OVERALT
MEN MITT DUMME HODE GAV LITE SVAR
FALTE BAKKE-KONTAKT
INSEKTENE VIRRET RUNOT PA
FANTASTIKS TID
RASE-PROBLEME VAR FJERNT FRAS AASS HULLET

Překlad: norsky » česky
MIN PIKK KROK NEJSOU IHMMELEN
I STIERET PROTI GRENEVE
Nade mnou, tří-TOPEN VOKSTE UP.
INHEN z nich MA VOERE ZDE,
Ale HUMLE Floy HIT OS DIF.
FUGLENE zpíval s plným KRAFT
I TENKTE PŘES MIIT LIVS Mladí lidé
I FALT NA protože jsem BAKKEN
TOGENE BLASTE VLHKO A OUT
THE GRONNE enka Var A
OVERALT
VUT Mitt DUMME HODE Gav LITE ODPOVĚDI
FALTE BAKKE-KONTAKT
INSEKTENE VIRRET RUNOT PA
FANTASTIKS ČAS
RASE-VAR problém FJERNT FRA AASS HULLET

Jarní louka a slastný spánek opilcův.
Rosťa alias *R.M.V.*
(sonet inspirovaný skladbou Felixe Mendelssona- Bartoldyho Klid moře a šťastná plavba a Karlem Hynkem Máchou).


Kokotom hore jsem do větví hleděl
Nade mnou pnul se stromoví stvol.
Kolem ni včela, však čmelák přeletěl
a vůkol mocně řval ptačí sbor.

Vstal jsem a dumal nad života během
však hlava tupší, jen vydala sten.
Klesnul jsem na louku neb v poloze lehem
blíže mně voněla mateřská zem.

Rasové problémy měl jsem u prdele
což jejich řešení někoho zajímá?
A tak jsem pomyslel na svoje přátele

jak pivo chlastají a šel jsem za nima!
A na ty problémy už nějak nezbylo.
Co na to říkáte-Viléme, Hynku, Džamilo ?!

Překlad: česky » norsky
Spring Meadow og slastný sove opilcův.
Rosťa alias R.M.V. * *
(SONET inspirert struktur Felix Mendelssona- Bartoldyho Calm Sea og fremgangsrikt Voyage
og Charles Hynkem Máchou).


Kokotom hore jeg har sett narmere grener
Nade meg pnul trarne Scape.
Rundt henne Honey Bee, men čmelák přeletěl
og om makt řval fugl koret.

Jeg sto opp og dumal av liv under
Men hodet tupší bare utstedt vegger.
Jeg Klesnul det meadow eller i en posisjon Lehem
voněla meg tettere til den overordnede landet.

Rasemessige problemene jeg hadde med shit
som omhandler dem noen bryr seg?
Og sa tenkte jeg til vennene mine

chlastají som ol og jeg gikk for dem!
Og pa disse sporsmalene har pa en eller annen mate nezbylo.
Hva du skal si-Will, Hynku, Džamilo?

Překlad: norsky » česky
Jarní louka a slastný spánek opilcův.
Rosťa alias R.M.V. * *
(SONET inspirovat struktura Felixe Mendelssona- Bartoldyho Klid moře a šťastná plavba s Karlem Hynkem Máchou).


Kokotom děvka jsem podíval do pobočky
Nader mi pnul stromy krajina.
Kolem ní včela medonosná, čmelák, ale přeletěl
a zda je moc řval pták sboru.

I vstal a dumal o životě pod
Ale hlavu tupší pouze vydávají stěny.
Klesnul jsem na louce nebo v postavení Lehem
voněla mi blíže k mateřské zemi.

Rasemessige problémy jsem měl s sračky
že jejich řešení někoho zajímá?
A tak jsem myslel, že to moji přátelé

chlastají jako pivo a šla jsem na ně!
I na tyto otázky byly nějakým způsobem nezbylo.
Co na to říct-Wille, HYNKU, Džamilo?

Překlad: česky » anglicky
Spring Meadow and slastný sleep opilcův.
Rosťa alias R.M.V. * *
(sonet inspired structure Felix Mendelssona- Bartoldyho Calm Sea and Prosperous Voyage and Charles Hynkem Máchou).


Kokotom hore I looked into branches
Nade me pnul the trees Scape.
Around her Honey Bee, but čmelák přeletěl
and about power řval bird choir.

I arose and dumal of life during the
However, the head tupší only issued walls.
I Klesnul the meadow or in a position lehem
voněla me closer to the parent country.

Racial problems I had with the shit
which deal with them someone cares?
And so I thought to my friends

chlastají as beer and I went for them!
And on those issues has somehow nezbylo.
What to say-Will, Hynku, Džamilo?

Překlad: anglicky » česky
Jarní louka a slastný spánek opilcův.
Rosťa alias R.M.V. * *
(Sonet inspirovat struktura Felixe Mendelssona-Bartoldyho Klid moře a šťastná plavba a Karlem Hynkem Máchou).


Kokotom strana podíval jsem se do pobočky
Nade mnou pnul stromy krajina.
Kolem ní včela medonosná, čmelák, ale přeletěl
a asi moc řval pták sboru.

I vstal a dumal o životě během
Nicméně hlavu tupší pouze vydávají stěny.
Klesnul jsem na louce nebo v postavení
Lehem voněla mi blíže k mateřské zemi.

Rasové problémy jsem měl s sračky
které se zabývají ně někdo zajímá?
A tak jsem myslel, že to moji přátelé

chlastají jako pivo a šla jsem na ně!
A na ty otázky, má jaksi nezbylo.
Co na to říct-Wille, HYNKU, Džamilo?
    pátek 16. května Jiskra
Ještě jednou a snad naposled.
Ze všeho nejdřív volám ČTRNÁCTKO MILUJI VÁS. Kde jinde by potkal člověk takovou smtšť bláznivých nápadů. Kde jinde z tak nepatrné příčiny vznikne taková záplava recese. Nikde. Děkuji osudu, že ze všech lidí, které jsem mohla v životě potkat, potkala jsem právě čtrnáctku.
Ale k věci. Milý Rosťo. Patrně jsi také čerpal moudro z knihy Slovník literární teorie. Praha. CS spisovatel, 1984. Pak doporučuji Tvé pozornosti str. 411. Tam se pod heslem Znělka viz Sonet nachází heslo Znělkový věnec. Cituji pečlivě: též věnec sonetů!!!!
cyklus patnácti sonetů (znělek), které tvoří celek obsahový, ale též formální. Poslední verš každéhou sonetu je zároveň prvním veršem sonetu následujícího a poslední verš čtrnácté znělky je zároveň prvním veršem sonetu prvního. Prvních čtrnáct sonetů je tak zřetězeno v kruh, zatímco poslední, patnáctá znělka, tzv. mistrovská, je tvořena prvními verši všech čtrnácti předcházejících. Co dokázal nějaký Hrubín či Seifert, to dokážeš taky. Je to výzva. Go, Rosťo, go. A také ostatní bardové naší trasy. Je to hozená rukavice. Věčná touha člověka sahat po vyšších metách. Jděte do toho. My vám věříme.
A ještě ke Karlovi. Karle, jak to můžeš říct "pamatuji si ze školy.." Jak pamatovat? Co pamatovat? A ke všemu ze školy. Víš kolik nám je?. Vůbec nevím o tom, že by ve škole něco takového říkali. Ale ve výše uvedené knize jsem našla berličku pro své sebevědomí a dodám i ostatním. Přátelé, my všichni víme co je sonet. My to známe, jeden si dokonce i vyzpěvujeme díky dvojici Suchý- Šlitr a všelijakým Provázkům, kteří nás doprovodí na kytaru. My dokonce víme i to, že je od od toho, jak von se jmenoval - Shakespeara. Pro dadost posílám celý text + původní text pana Shakespeara. Ale byla to fuška. Jak mě mohlo napadnout, že tomu WS říkal "loue". Ještě štěstí, že ten horse se píše furt stejně.
A o škole už Karle nemluv. To mě pak napadají strašlivé asociace, že bychom se museli Rosťův text učit nazpaměť (norsky) a pak na Stezce na stupínku koktat, co tím chtěl básník říci.

A proto odpouští má láska mému koni
na cestě od tebe tu jeho loudavost.
Vždyť když tě opouštím, nač spěchat, co nás honí?
Dokud se nevracím, je na spěch času dost.

Ale co omluví pak toho ubožáka,
až se mi bude zdát pomalý každý let,
až bych i na vichru, až bych i s křídly ptáka
vždy ještě stál a štval ostruhou koně vpřed?

Potom už žádný kůň nepostačí mé touze,
a ona, zrozená z nejčistší lásky mé,
jak oheň bez těla dá se v let ržajíc dlouze;

mé herce láska však pro lásku pomine:
že kdysi nechtěla od tebe ani jít,
já k tobě poletím a koně nechám být.

Kdo je autorem překladu nevím a nehodlám zjišťovat. Komu se nelíbí, může podle originálu překládat sám. Musím se přiznat, že vyštrachat s mou chabou angličtinou anglický text, ke všemu v této podobě, to už chtělo pomalu vyšší dívčí. Jsem na to hrdá.

Shakespeare, William, 1564-1616 : 51 [Thus can my loue excuse the slow offence] [from Sonnets (1609)]
1 Thus can my loue excuse the slow offence,
2 Of my dull bearer, when from thee I speed,
3 From where thou art, why shoulld I hast me thence,
4 Till I returne of posting is noe need.
5 O what excuse will my poore beast then find,
6 When swift extremity can seeme but slow,
7 Then should I spurre though mounted on the wind,
8 In winged speed no motion shall I know,
9 Then can no horse with my desire keepe pace,
10 Therefore desire (of perfects loue being made)
11 Shall naigh noe dull flesh in his fiery race,
12 But loue, for loue, thus shall excuse my iade,
13 Since from thee going he went wilfull slow,
14 Towards thee ile run, and giue him leaue to goe.

[ Úvodní strana | Chystá se | Fotogalerie | Zprávy T14 | Paměť T14 ]