Vycházku Až na Jižní kříž
jsme osvědčeně zahájili obědem Na peróně. Obsluha úslužně přinášela k
našemu stolu jednu židli za druhou, ale obědy ne a ne. Tak některé musely
dožvýkávat zbytky salátů ještě na schůdkách přistaveného dostavníku. Na
start se nečekaně dostavila najatá myčka oken z Dálného Východu a nečekaně
se nedostavil Vladimír, který si zmýlil odjezd autobusů, ale zase nás
zkušeně dohnal až ze Žabovřesk. Putování expedice na Jih bylo nečekaně
krátké - asi padesát metrů a Jižní kříž jasně zářil před námi. Všechny
pochybnosti o dosažení cíle vyvrátil Útvar hlavního architekta Prahy,
který briskně načrtl hranice Prahy a potvrdil, že kříž v kapli Panny Marie
v Baních je zaručeně v Praze nejjižnější. Úředně stvrzený Jižní kříž jsme
oslavili salvou a vytasili hůlky jako přípravu na nordic walking - dalekou
cestu na Sever. Na hraně kamenolomu pamětník Míra zasvěceně pohovořil
o rušičce Svobodné Evropy kousek nad námi a Jirka Souček o zaručeně ekologické
těžbě prahorního spilitu, zatímco my ostatní jsme jen nevěřícně čuměli
do obrovské zprivatizované díry pod námi. Hospodopustou krajinu jsem vyřešili
elegantně - hospodou v trávě. A protože účastníci Posedlostí čtou poctivě
příbalové letáky, měli jsme co pít i jíst.
Zatímco pražský Belveder se pyšní letohrádkem královny Anny, zbraslavský
si jako korunu nasadil letovisko z Hurghady. Nevěřícně jsme ze všech stran
hledali pláž. Pak už jsme se dostali do sféry vlivu zbraslavské mafie.
Starosta Vejvoda zdarma přestavěl sýpku na Husův sbor, vykašlal se na
projekt funkcionalisty Krejcara a postavil Vančurovi vilu podle svého,
nainstaloval v hostinci U Vejvodů kasičku pro jím navržený Husův pomník
(zřejmě, aby mu štamgasti měli z čeho platit své sekery) a ještě ponoukl
svého Jaromíra, aby propagoval živnost vyvalováním sudů po celém světě.
Že už je skutečně jaro, jsme si ověřili na Havlíně, celý urnový háj byl
krásně rozkvetlý. Objevili jsme další Karlovu hospodu-stánek, navštívili
sympatického hlavouna a ještě stačili zavítat na skok do Asie. Od léta
už budeme muset za Buddhou zase lítat, Zbraslavský zámek své brány definitivně
zavírá! Na mostku přes bývalou Berounku nás málem srazil cyklista (odkud
ho jenom známe?), ale museli jsme ještě pořešit utopeného zvonaře Manouška
a rozpuštěného továrníka Bierhanzela, který se před svým vypuštěním nastěhoval
do vily Růže, a tak jsme řešení identity cyklisty bez helmy nechali na
hpap. Obsadili jsme i s kolem celý Přístav a postupně plundrovali zásoby.
Časem nevyhnutelné povinnosti nutily námořníky odplouvat do rozbouřených
vod Výměny manželek, ale my, co nás Obama nechtěl pustit domů, jsme byli
nuceni objednávat jednu sadu malých černých piv za druhou. Teprve v devět
jsme dostali zaručenou zprávu z Ruzyně, že už je čistý vzduch, a tak jsme
poněkud houpavým krokem odkráčeli i my.
Zuzana |