Poslední víkend před odletem do Iránu - a místo aby si Miloš doplňoval mezírky ve znalostech koránu a Blanka sháněla čádor, uspořádali pro nás už po osmé cyklistickou Milíčeves. A zase moc hezky!
 Téma sobotního výletu byla tentokrát Cidlina, ovšem nejen ona. Miloš, další významný člen družstva OPIČI, pojal výklad s důkladností sobě vlastní - od neolitu přes Annu samotřetí, Šliky, rozvoj průmyslu až po finanční politiku Aloise Rašína. Vidět na konci května sníh na Luční hoře je zajímavé, ale co to je oproti Loučné Hoře, kde se před námi jako zjevení vyloupl celodřevěný barokní kostel. Za tři hodiny sobotního oběda se nám s nasazením všech pák a sil podařilo vyzískat dvě piva - snad jen hejtman Sagner s krutostí sobě vlastní dokáže nazvat takový vyprahlý podnik Oázou. Z fakultativního výletu na Hrádek u Nechanic si budeme pamatovat bloudění, hledání ptáka a mechanizovaného sběrače golfových míčků. Ptáka ani pokrok prostě nejde zastavit. Večerní koncert v obsazení les kytar, steel kytara sestřenice Líby, premiérově dědečkova basa a Součkovy zapomenuté housle umocnil na chvíli ohňostroj a po celý večer osvětlený kostel ve Slatinách. Zřejmě na oslavu zdařilého výletu do Pocidliní zapěly naše umělkyně z Prahy citlivě Vltavu.
  Zažili jsme křest sv. Vladimíra Jamesonem a zahradou v Milíčevsi zaznělo i šest poctivejch ran - tři z nich patřily Janě Ch. V neděli pokračovalo naše putování Mariánskou zahradou kostelíčky obklopenými tak malebnými hřbitůvky, že už teď Milošovi závidíme, kde bude jednou randit s Líbou. Jedu na jih, jedu na sever a neomylně dojedu do Kopidlna. Na náměstí jsme jako nevěřící Tomášové koukali, že jeden číšník dokáže
roznést piva ještě dřív než se cyklista našeho věku a dezorientace dokáže usadit. Po celý víkend nás rodina Neumanů obskakovala, nabízela celou pestrou škálu dobrot, laskomin, tekutin, až oči a žaludek přecházely. Přestože Stánin pobídkový list byl podstatně omezenější - marjánka a perník, slavila v naší komunitě taky úspěch. Prostě víkend se zase povedl. Jen s těžkým srdcem jsme se nenechali na zahradě zamknout a zažívat siestu sice bez vypitého piva ale taky už bez kol (naštěstí pečlivě připoutaných na autech) až do rána.
  Zuzana