JIŽNÍ ŠVÉDSKO A BORNHOLM NA KOLE
27.7. - 8.8.2010 (13 dní)
    AKTUALITKY K ZÁJEZDU - Číslo zájezdu 79 710 003, cena cca 14 370,- Kč.
Číslo účtu 14 22 40 31 03 / 8150, v.s. je číslo zájezdu, s.s je vaše rodné číslo.
  • Program zájezdu...
  • Pokyny na cestu...

  • Posádka: Jarda B., Jan B., Zuzana B., Ivana Č., Stáňa D., Naďa H., Lenka H., Alena H., Ivan H., Leoš H., Radek Ch., Helena J., Marta J., Helena K., Alla K., Petr K., Karel K., Jana M., Jan M., Blanka N., Miloš N., Hana P., Jan P., Irena P., Ivana P., Karel P., Nataša R., Vladimír R., Jitka S., Jiří S., Míra Š., Majka V., Zuzana V., Jirka V., Jana V.
        CHARAKTER ZÁJEZDU
      MENU

      Jižní Švédsko okouzlí malebnou, mírně zvlněnou krajinou, posetou červenými domky, větrnými mlýny, jezery, lesy a bohatou tajemnou historií. Najdeme zde nejzachovalejší skandinávská středověká města, hrady a zámky, ale i menhiry z doby bronzové a runové kameny z doby Vikingů.
    Prolezeme si dřevěnou mechaniku větrných mlýnů a budeme pozorovat zdymadla Göta-kanálu, průplavu spojujícího s pomocí řek, jezer a umělých kanálů Stockholm s Göteborgem. Užijeme si koupání v moři i v jezerech, vylezeme na majáky a pokocháme se výhledem na mořské pobřeží a ptačí rezervace. Navštívíme také dánský ostrov Bornholm, ráj všech dovolenkových cyklistů, s 200 km cyklostezek.
    Kempy, ve kterých přespíme, zpravidla leží na břehu jezera či moře nebo v jejich těsné blízkosti. Jsou většinou velice dobře vybaveny, a zejména děti ocení obrovské trampolíny, hřiště a mnoho dalších atrakcí.
    Povrch a profil: asfalt, výjimečně šotolina, převážně rovinatý až zvlněný profil.

    Úvod
    Stručné dějiny
    Trasa
    Vybavení na cestu
    Odkazy a dopisy
    Slovníček
    Písně na cestu
    Fotky z cesty
    Deník z cesty

    Průvodci
    Jarmila Holasová
    Jan Procházka
    kuchařka
    Milena Řehořová

       JAK BYLO - Švédský lesk...
      Po cestě na Jih jsme se letos rozhodli pro cestu na Sever. A nebylo to rozhodně špatné. Strach z toho, že po dramaticky tvarovaných kopcích a omračující toskánské architektuře budou severské roviny, lesy a dřevěné červenobílé domečky poněkud jednotvárné, se rozplynuly hned na ostrově Bornholm. Vše bylo domácky útulné, uchopitelné, úpravné, barevné a rozmanité. Z účastníků se vykrystalizovaly dvě hlavní skupiny - obě seděly skoro pořád po kavárnách, udírnách ryb, hospodách a u kostelů, jen rychlost přesunů mezi body H (hospoda) a H (hospoda) byla rozdílná.
    Zatímco Vesuv se v pohodě sunul krajinou, Rychlá rota nasazovala tempo přímo vražedné, a to takové, že někteří nestačili v bodě H ani zastavit a najeli tak přes den i 150 kiláků. A tak se není co divit, že k neustále se rozrůstající skupině Vesuv (7) přibyla i žhavá Etna (1), která svůj žár musela neustále hasit pivy (osmdesáti) a Pompeje (2).
      Proč Ivanka P. zvolila pro svého nejrůznějšími požadavky zasypávaného chotě tento název se zatím LESKu nepodařilo hodnověrně vypátrat.
      Večírky byly výživné (basa, banjo a pět kytar), ale většinou krátké. Kempaři pravidelně přijížděli v papamobilu, na kole (kdo ví, jestli je náš banjista tajně neuplácel, aby konali svou povinnost) a jednou se dokonce neváhal kempař převléct za Dědu Mráze (asi 3 stupně).
    Jen v Sandviku byl na hudbu krátký, tam jsme ho prostě utancovaly. Ovšem nejvíc povyku pro trochu povyku jsme zažili, když jsme po požití alkoholfritt Merlota chtěly my runové víly přezpívat runový nápis (viz příloha 2). A tak slibuji celé Čtrnáctce a Stáně obzvláště: Už nikdy nebudu pít nealkoholické víno!
      Naše těkání mezi vikingskými hroby, náhrobky, hrobkami, pohřebišti, které se navzájem trumfovaly počtem pohřbených a kostely obklopenými zatravněnými hřbitůvečky svádělo k přejmenování našeho výletu na Funerální turistiku.
      Ale furt jsme se nevraceli jen do hrobu. Určitě si budeme pamatovat (aspoň chvíli) kulaté opevněné kostely na Bornholmu, malebnou udírnu ryb na břehu mořském v Haslé, šílenou cestu k dřevěným věžím šíleného umělce a určitě hodně dlouho si budeme pamatovat, jak tři kamarádky postavily mokré stany nám všem Našli jsme v Gränně i na zemi lízátko, na ostrově Visingsö příbuzného Tycho de Brahe, plavební Götta kanál vedoucí přes dálnici i do kopce, mlýny, mlýny a další Boží mlýny, přípitek českého Honzy majáku Dlouhý Jan, kavárničku v Grönhögenu, která skvěle nahradila slibovanou rybí restauraci. A v neposlední řadě skanzen na Ölandu, kterému říkáme skanzen jen my Češi, Švédové ho totiž nazývají Friluftmuseum. Byla to prostě taková poklidná dovolená, kterou narušil jen odchyt Pařízka policejním vrtulníkem (naštěstí se Jarda nedal). Nejvíc mě potěšil zápis v cancáku "S Vesuvem klidně až na konec světa". Sláva, už nemusím vymýšlet, kam se v Evropě ještě vrtnem, příští rok můžeme klidně jet na Zéland Nový.
       POKYNY K ZÁJEZDU
          Odjezd
    Odjezd z Prahy je v úterý 27.7. ve 23:00 hod. Sraz je ve 22:00 hod, tedy o hodinu dříve na obvyklém místě. Dodržtě dobu srazu, nakládání kol i bagáže trvá dlouho. Cesta do Sassnitzu trvá autem cca 7 hodin (noční přejezd do Německa, trajektem na Bornholm, Dánsko). POZOR! Změna nástupního místa, viz mapka vpravo.
        Návrat
    Návrat je v neděli 8. srpna ve včerních hodinách
        Cena zájezdu zahrnuje
    průvodce, dopravu autobusem s cyklovlekem včetně všech trajektů přes Balt, přívoz na ostrov Visingsö, 10x ubytování v kempech vždy s možností koupání, snídaně a večeře, tranzitní poplatky, zapůjčení potřebných map, balíček pojištění, DPH
        Cena zájezdu nezahrnuje
    obědy a jiné stravování, vstupy do památkových objektů
        Cestovní doklady a víza
    Cílová země: Dánsko, Švédsko (tranzitní Německo)
      Občané ČR potřebují platný cestovní pas nebo platný občanský průkaz se strojově čitelnými údaji. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního pasu rodičů. Nezletilým nedoporučujeme cestovat pouze na základě zápisu v občanském průkazu rodičů! Nejnovější informace (platné od 1. 1. 2006 naleznete na www.mzv.cz .
      Ostatní: Držitelé jiných než českých pasů zodpovídají sami za zajištění případných víz.
        Devizové vybavení - sledujte kurz, ceny základní potravin jsou přibližně 3× vyšší než u nás.
    Doporučujeme vám vybavit se pokud možno příímo v měnách jednotlivých zemí: dánská koruna - 1 DKK = 3,40 Kč, švédská koruna 1 SEK = 2,69 Kč. Poplatky za výměnu jiných měn jsou ve skandinávských zemích paušální a tedy při nízkých vyměňovaných částkách nevýhodné. Na vstupné a drobnou útratu (zmrzlina, káva, aj.) je doporučeno vzít si 400 DKK, 1600 SEK a rezervu v jakékoliv konvertibilní měně. Peníze budete potřebovat na vstupné či na dokupování potravin. Nezapomeňte si vzít i české koruny na občerstvení u řidičů v autobuse. Je také možné na hodně místech platit platební kartou.
    Peněžní jednotka ve Švédsku je koruna a rovná se 100 rudy. Bankovky jsou tištěny v hodnotách 20, 50, 100, 500 a 1000 švédských korun, mince 50 rudy, 1, 5 a 10 švédských korun.
      Některé ceny při loňském kurzu 1 SEK = 3,26 CZK" ledový salát 664 g 11,22 = 36,60, chléb 770 g 24,90 = 81,20, pivo 6 × 0,5 l 22,90 + záloha na plechovky 3 = 74,70 + 9,80, cola-cola 1,5 l 14,90 + záloha lahve 4 = 46,60 + 13
        Zavazadla
    Na palubu našeho expresu bude vpuštěno toliko 20 kilogramů na osobu, ani o gram více!!! Nepočítá se pochopitelně kolo, či jakékoli úplatky pro posádku vozu. Zcela striktně jest zapovězeno tahání vody, plechovek piva a podobných věcí!
    Cestu přes Ně?mecko absolvujeme nonstop, jen s nejnutnějšími zastávkami. Během plavby na trajektu není přístup k autobusu povolen. Proto si prosím všechny důležité věci, které budete během cesty potřebovat, zabalte k sobě do příručního zavazadla. Plavba na ostrov Bornholm trvá cca 4 hodiny a strávíme jí na vnitřní turistické palubě trajektu. Doporučujeme vám vzít si s sebou na palubu také
    spacák, abyste se měli čím přikrýt.
        Noclehy
    V dobře vybavených kempech, teplá sprcha je obvykle na žetony (cca 5 SEK). Ve většině kempů je prádelna a sušárna, někde i bazén a sauna. Každý bude mít vlastní vybavení na spaní (stan spacák, karimatka). První noc strávíme napůl v autobusu a na trajektu, poslední noc (cca 8 hod.) na turistické palubě trajektu.
        Stravování
    Snídaně a večeře zajištěny. Na cestu si do autobusu vezmšte studené jídlo a pití. Na
    trajektu budou restaurace, bufety a bary. Na obědy si vezměte jídlo z domova nebo využijete místních možností. Obecně Skandinávie patří cenově dražším oblastem Evropy a proto počítáme s tím, že mimo uvedené polopenze se budete stravovat spíše z vlastních zásob. Možnost dokoupit
    si čerstvé pečivo, zeleninu, mléčné výrobky a další běžné potraviny v supermarketu bude zhruba obden.
    Alkohol do Švédska -objem alkoholu, který smí občan státu EU do Švédska přivézt pro osobní účely, není limitován žádnou konkrétní kvótou, nicméně jsou tu tyto podmínky občan musí být starší dvaceti let. Množství alkoholu musí být přiměřené účelu a délce pobytu tak, aby nebylo pochyb o tom, že jde o osobní účely a nikoliv komerční užití.
        Počasí - Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. teplo a jen občasné srážky. V lužních lesích a v okolí řek a jezer nás asi budou trochu obtěžovat komáři. Raději ale počítejte i s horším počasím.
    Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází.
      ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZEMI (převzato z Wikipedie)

    Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči Sverige, je nordická země na severu Evropy.

    Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltské moře. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard, a země je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.
    Hlavním městem Švédska je Stockholm. Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

    Etymologie - Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“.

    Historie - Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře). Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska. Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

    Geografie - Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří.
    Rozloha země činí 449 964 km2, Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.
    Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smalandu a bohaté roviny Skane. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů.
    Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.
    Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
    Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází.

    Ceny - Za pohonné hmoty zde utratíte nehorázné peníze.
    Dobře zásobených obchodů je ve Švédsku mnoho. Koupit zde lze cokoliv. Ceny v obchodech jsou vražedně vysoké. Nakupovat můžete v malých útulných obchodech nebo v gigantických supermarketech. Mimo velká města se setkáte s obchody typu smíšené zboží, v nichž lze koupit vše podstatné. Z alkoholu se dá v obchodech koupit pouze slabé pivo (do 3,5% alkoholu). Veškerý ostatní alkohol se prodává pouze ve státem kontrolovaných prodejnách Systembolaget. Ty jsou většinou jen ve větších městech a mají otevřeno pouze ve všední dny, v opravdu velkých městech výjimečně i v sobotu.
    V naprosté většině obchodů je možné platit platebními kartami. Otevírací hodiny jsou od 9.30 do 18 hodin.
    Ceny potravin jsou srovnatelné s cenami u nás, ovšem ale v místních korunách, tedy pro nás zhruba 3x dražší.

    Vše o Švédsku...

    «« nahoru...  

    © Čtrnáctka