Před XIVejtem aneb Z Hloubětína na Balkán
Na letošní XIVejt se vydali opravdu jen skalní posedlostní vycházkáři.
Konzumaci ve Staré hospodě v Hloupětíne jsme si natáhli tak, až nám
déšť přestal vadit. Okolo přejetého dítěte a přestavěné stodoly jsme
vyrazili do zelené náruče lesoparku (aspoň jak developeři píšou).
Kejřův mlýn se od naší návštěvy před třemi lety zázračně změnil
z ruiny v mezonetové byty, ale mezi haldami odpadků za plotem výjimečného
projektu jsme lesopark pro bezpečné dětské aktivity nebo alespoň naši
chůzi hledali dost těžce. Mezi vodami ze všech stran (jen Rokytka vlevo
a Hořejší rybník vpravo byly plánované) jsme doputovali do Hrdlořez.
"Tak nám zabili Kapra" jsme si přečetli před domem, ve kterém
se nic nestalo a před setměním jsme radši ujeli z Hrdlořez na klidný
Balkán.
Proměnu zahrádkářské kolonie Spokojenost na panelákovité Zelené
město jsme sledovali už jen skrz zamžené okénko autobusu. Na Balkáně
nás vítal Papež, několik upracovaných důchodců, hudba a přeřízky. Je
pozoruhodné, že během večera se snažili probít Čtrnáctkáři různými brankami,
jen inzerovaná devítka mezi nimi chyběla. Zato vlastními brankami se
do útulné zahrádkářské hospody prostřílela naše veleúspěšná fotbalová
reprezentace.
|