Naši nedělní klikatou pouť jsme v nevlídném počasí zahájili u podniku zahraničního obchodu Koospolu. Jenže z něj udělali banku Citibank - to není žádnej žert. A loupež století už vůbec ne. Ale tu za nás provedli jiní, a tak jsme se raději věnovali detektivnímu pátrání po rozdílech mezi kapličkami ve Vokovicích a Veleslavíně. Okolo zrušeného veleslavínského kina, kde místo uvaděčky baby Lexové teď vládne náš dvorní opravář kol pan Kozák, jsme dorazili ke schodům do nebe. A vystoupali rovnou ke hvězdám. Zatímco černou hvězdu nad hlavou jsme s lítostí opustili ve Stodolní, tahle rudá Miluničova na nás zírala z cárů mlhy. Slovutný vědec Wichterle polykal kontaktní čočky, my jsme U Holečků polkli řízek a něco piv a koukali z hospody na počasí. Naštěstí se trochu vypičasilo, přestalo aspoň usilovně chc..pršet a mohli jsme zase vyrazit On the road.
  Na starém libockém hřbitově jsme v márnici objevili tajného evangelíka Kubra a na zvonkách dvě stě let starého Šestákova statku Annu
Šestákovou. Brankou v ohradní zdi jsme pronikli do obory a ač jsme kroužili pouhých sto metrů okolo nejslavnější Hvězdy, zůstala
nespatřena. Museli jsme se spokojit se Světluškou a pětihvězdičkovým šampaňským. Naši promovaní inženýři toužili přeměřit nejmenší hřbitov v Praze, ale dvoumetrový Velký bratr se neuvolil posloužit jako zednický metr, a tak spor o rozměr 10 versus 14 zůstal nevyřešen. Čekala nás Bílá hora. Byl pozdní večer, sedmý listopad, předvečer 390. výročí bitvy - to se musí oslavit. Věnce, kytky, pentle, svíce obstarala župa podbělohorská, my jsem přispěli svou troškou do mlýna rozzářenými lampióny. Průvod smutečních hostů se vydal z Bílé hory do Ruzyně k vazební věznici a k rychtáři Kubrovi. Ale otevřel si moc drahou hospodu, a tak jsme náš tábor rozložili v Bastiónu. Musím se přiznat, v neděli ráno jsem byla malověrná a počítala, kolik objednaných přeřízků si budu muset zabalit domů. Takže tímto chci poděkovat svým věrným dvaceti pěti Moravanům, kteří vytáhli na bitevní pole v dešti a podzimní plískanici a neváhali následovat svou velitelku až do hrobu národa a poté i do krimu. Jedno jim mohu svatosvatě slíbit. Příště to bude rozhodně lepší, nepoženeme se do žádné bitevní vřavy, ale půjdeme hezky zvolna o žebrácké holi.
  Zuzana