O víkendu byl totiž DD HK tentokrát v Ústí nad Labem. Kužel tak dlouho jezdil na kole do Ústí, až ze země vydupal ubytovnu vysoko nad městem. Není divu, že musel tak dlouho hledat, když jediná velkokapacitní ubytovna je opatřena krycím názvem "Inspekce policie MV". V pátek večer ještě udělila velitelka Čtrnáctkářům osobní volno, které vyplnili hlasitou hudbou a ještě hlasitějšími přátelskými pohovory. Ale hned ráno v 9:00 přesně bylo zahájeno dvoudenní pochodové cvičení, které s přípravou na DD nemělo moc společného. Bertiným údolím jsme došli k nepřístupné Wolfrumově vile, kterou nám kouzelným slůvkem otevřela sedmá nejlepší moderátorka v Česku. A pak už přišli ke slovu Ústečáci. Pracně nasbírané informace na www.usti-aussig.net doplňovali vlastními poznatky posbíranými během svého bohatého brožovaného života. Kužel nás udivil, že bydlel ve vrátnici u Berty Schaffnerové, ale časem už jsme se nedivili ničemu, on totiž bydlel a chodil do školy v Ústí skoro všude. Autorem bank v centru je věhlasný ústecký architekt, který měl z toho legraci, když Vávrovi na koleji načůral do pokoje. A ze Střekova házel Honza (můžete dvakrát hádat který) při maturitním večírku lavice dolů ze skály. Ale to jsem předběhla, předtím jsme si prohlédli Brežněvovu prdel, mozaiku Deset pater do komunistického nebe a řešili, jestli je šikmá věž v Ústí stejně šikmá jako ta v Pise nebo o trošku míň. Každopádně který obchoďák se může pochlubit, že z něj startuje lanovka? Žádný. Jenom Forum v Ústí. Naši ctihodní spoluobčané donutili radní svými protesty : "Zkuste to bez sloupů". Naštěstí dráty prošly, a tak jsme se mohli vyvézt na Větruš (Větruši nám Ústečáci zakázali). Ranní mlha se rozplynula a my jsme si mohli užít první z úžasných výhledů v Ústí. Lesy jsme došli k největšímu vodopádu ve Středohoří a na Vrkoč, kde nám všichni dobří rodáci ochotně zapózovali. Labe jsme překonali suchou nohou díky Masarykovu zdymadlu, vychutnali si pozdní oběd v podzemí Střekova a hlavně odpolední kávu a letecké výhledy z hradní terasy. Po cyklistické stezce Praha-Drážďany (že bychom se po ní vydali v rámci Cykločundru?) jsme doputovali až k nové dominantě Ústí - Mariánskému mostu. V hodnocení mostu jsme se s našimi statiky neshodli, v hodnocení pivovaru Na rychtě naštěstí jo. Bylo tam narváno, jak má ve správné hospodě v sobotu večer být  a vzdor tomu, jak jsme ochutnávali střídavě Mazela, Vojtěcha, Ústečanku a řezané si přesně pamatuju, že náladu jsme měli výtečnou.
Z Erbenovy vyhlídky, prozřetelně zvýšené o patro, jsme měli v neděli po ránu neskutečný pohled na Ústí a mlhou zahalené klikatící se Labe hluboko pod námi. Pak už byly na pořadí dne vily, vily, vily. Ano, tady v pánském pokoji vládní vily se tvořily základy slovutné trasy Čtrnáct. Zde se nad modely a lupénkovou pilkou seznámil jihočech JKV  s Ústečanem Honzou L., kterému teď ale chybí jistota, zda
chodil v Balbínce do vily za Ladou nebo za úplně nějakou jinou. Tichá neděle v Klíši pokračovala vlnícími se S-domy, ústeckou Tugenhatkou a poklidnými ulicemi, kde jsme si jen těžko představovali Vávru, jak rozhoupává po návratu z Hnáty noční tramvaje. Jako Ježíš jsme se prošli po rybníčku v Městských sadech a představili si u Krasnoarmějce boty proti lásce. JKV se pak pochlubil, že vojenského povýšení se mu dostalo v konspiračním bytě v Hellerově vile nebo to snad bylo u Weinmannů? Každopádně při laminování lodí smrděli Vávra s Libigerem Franzi Petschkovi. Tak ještě neustálé odstraňování soch ve Smetanových sadech a znovuotevřené Městské muzeum, kde se s námi a Ústím rozloučil pravý zahradní trpaslík Ferdinada Maresche. Hezkou závěrečnou tečku jsme si udělali v teď už nedělně poklidném pivovaru Na rychtě. Když budete mít chvilku času, pusťte si Vávrovo Šumné Ústí z roku 2002  http://www.ceskatelevize.cz/porady/1008546862-
sumna-mesta/20236816084-sumne-usti-nad-labem/ (mimochodem doprovodná píseň Jokohama je od Intimního života - loňský Slamník, vzpomínáte?). V závěru na zvídavou otázku "A bylo Ústí šumné?" odpovídá žasnoucí architekt:"Více ano, než ne." Ale my účastnící DD skoro deset let poté zcela spontánně na stejný dotaz vyhrkneme "Určitě ano a ne že né!"
Zuzana

album posedlostí...