V neděli jsme se my, co jsme nevyjeli na své venkovské haciendy, vyrazili na pražská Beverly Hills. Od docela normální hospody Normál jsme došli k hraně Dalejského údolí. Prohlédli si několik nových bytových domů, exkluzivních vil a starých paneláků - padouch nebo hrdina všichni mají stejně exkluzívní výhled do kraje. Ivan H. nám rozkryl pohnutý osud stodůleckých dvojčat. I pro bývalé obyvatele Velké Ohrady byly překvapením nové garáže ve svahu. Pak už to šlo s námi z kopce. V Dalejském údolí jsme za pešunkem spatřili skvěle opravený, ale dokonale nedostupný Nový mlýn. Okolo vápenky a zahrádek jsme vystoupali do vesničky střediskové. A hele jsme v Praze 5. Holyně sice tématicky naprosto nezapadala do našich "vil na pobřeží", ale zase tam měli na cestě jedinou nefalšovanou hospodu U Knotků, kde jsme si na zahrádce ve stínu lípy a u septiku mohli dát pivo.

    Překonali jsme pole a Pražský okruh a už jsme byli zase správně. Ve Slivenci jsme zkritizovali řepkové sídliště vychvalované prodejným Adamem Gebrianem a Křišťálovou ulicí došli k domu našeho nejkřišťálovějšího ex-politika. Chcete-li spatřit v jedné ulici stavbu roku vilu-kukátko Víta Másla, funkcionalistické vily v objetí s domy a la Las Vegas, neváhejte a vyražte do Diamond Road. Jenže stejně nejlepší výhledy si ve Slivenci dopřávají nebožtíci. To jsme si mysleli do chvíle, než jsme místo do Chuchelské háje nečekaně zahli a vyšplhali se na místní skládku. Celá jižní Praha jak na dlani! Po drobném intermezzu sešupu (jenom dvoje hole a tolik potřebných klouzajících nohou) jsme vyšplhali na Homolku. Název odpovídá, na vrcholek vápencové homole nad Chuchelským údolí jsme se stěží vešli jen my a láhev dobře vychlazeného sektu. Jsem potěšena, že i po dalším sestupu do údolí jsme zůstali kamarády. Před námi byla poslední výzva - Chuchle hill. Okolo další stavby roku - rodiného domu Markéty Cajthamlové jsme se nefalšovanou divočinou vydrápali k dalším vilám. Bohužel nespatřeným. Mohli jsme si je prohlédnout jen na leteckých snímcích, které jsem čistě náhodou měla s sebou. Martin Roman a kamarádi z Colossea se skrývají za vysokou Matiční zdí, kterou jen tak někdo nezbourá. To Paroubek se svou řadovou vilkou je proti nim ubohý domovní proletář. Okolo Barrandova omylu jsme sešli do centra Chuchle. Všechny hospody mají v neděli zavřeno, kam ti milionáři chodí na pivko? Zřejmě na dostihy. Vecpali jsme se do restaurace na tribunu (všichni koně i s Váňou už dávno odcválali) a vycházku zakončili tam. Zakonzervovanou architekturu let osmdesátých jsme prohlásili za pražský Ascot, Gambrinus za whiskey, a tak zakončení vycházky Beverly Hills bylo nakonec stylové.

Zuzana