Milíčeves 2017 » čt 1. června » MiNo

Ahoj kamarádi, již zítra se s většinou z vás uvidíme v Milíčevsi. Ještě posíláme těchto několik informací
: · Je potvrzena účast pěší frakce
. · Upozorňujeme na několik uzávěr s dlouhým čekáním na „kolínské“ silnici od nás z Újezda na Úvaly a Český Brod. Důrazně nedoporučujeme tudy jezdit. Vhodná varianta je dálnice na Hradec Králové nebo na Mladou Boleslav
. · Opakujeme prosbu (kterou již psala ZuVla ve zprávě pro T14). Nejsme vybaveni sklem na plný počet účastníků. Alespoň někteří z vás, kdo jede autem, si vezměte vlastní půllitry. Taktéž vlastníci kempigových křesílek by si je mohli s sebou přibalit – lavic a židlí je také omezený počet
. · Jako každý rok obdržíte černobílé kopie map k vyznačení trasy výletů. Kdo chce hledět do plnohodnotné barevné mapy , může si přivézt následující mapové podklady: o KČT č.18 Nymbursko a Kopidlnsko o KČT č.23 Podkrkonoší nebo SHOCART č.113 Podkrkonoší
Velmi se těšíme. Neumanovi + Daňkovi

McDonald's cup » pá 2. června » LeJa

Hola, měl jsem to štěstí, že mě Ivanka Černohorská pozvala na závěr v.u. akce - mistrovství českých (základních) škol ve fotbalu, které se konalo na stadionu Viktorie Plzeň. Jakýmsi patronem(?) byl Pavel Nedvěd. Před finále se hrálo exhibiční utkání kde proti sobě nastoupilo mužstvo McDonalds a mužstvo hvězd. V něm hráli m.j. Pavel Nedvěd + syn Pavel, Vladimír Šmicr neboli Šmíca, Pavel Horvát + syn - rozhodně talend, Vladimír Darida z Herthy Berlín, a černý kůň Jakub Kohák. Utkání skončilo 4 : 3 pro hvězdy, ovšem hlavně proto, že po poločasu 4 : 0 nastoupil Nedvěd za McDonalds. Bylo radost se dívat, jak to s míčem pořád umí.
Finale škol - ZŠ sever Hradec Králové - 33. ZŠ Plzeň skončilo 10 : 1. Hradec Plzeň převálcoval. Jak praví experti, byli silní na míči a fyzicky lepší. Z druhé ruky jsem se dozvěděl, že Pavel Nedvěd vítěznému týmu sponzoruje cestu na soborní finále Champions League do Cardiffu. Je to profík, přišel po utkání na VIP tribunu a trpělivě se fotil s malými fotbalisty s Přeštic. Tolik zpráva, ještě jednou díky IČ a v příloze je pár fotek.

mapa učené toulkyExpedice Roz-Raz-iI » pá 2. června » ZuVla

Ahoj všichni, ještě před Milíčevsí tak nějak zhodnotím naší expedici Roz-Raz-il.
My, co máme čas, jsme se nalodili ve středu v deset rovnou ze Šalandy a dorazili do Žďáru tak akorát k obědu u Süssů na náměstí. A co jsme ještě dělali, zatímco odpolední sekce jela, pila, jela a pila? Předně jsme navštívili pivovar Revolta, který ze všech stran vypadá jako zřícenina, ale uvnitř je útulno a 8Evženů. A taky jsme dohledali nenápadného muže se síťovkou, zatímco další spatřené sochařské kreace už byly nepřehlédnutelné. Charlie a další z toho spolku Hraniční kámen, ukazatel Dařbucha na větrném Dářku a Hrochy před naším ubytováním. A to jsme ještě museli na zahradní železnici zdokumentovat pro Chvala dědu coby bagristu. Sen šíleného Olšiaka se zhmotnil v interiéru hotelu U Hrocha. Ale co, švédské stoly ve stínu pagod byly nakonec docela dobrý.
Ráno jsme po pár kilákách dobyli pramen Svratky a po čtvrteční chvilce poezie mohla být expedice Roz-Raz-il slavnostně odstartována. Vzhůru dolů k dalšímu prameni Svratky, ke Stříbrné studánce - sice je to fake, ale zase je fotogeničtější. Pak už jsme podle Svratky kličkovali z Moravy do Čech a zpátky. Oběd U Berušky, pivo se Slavíčkem a dalšími mazaly U Šillerů. Nad Krásným jsme se rozdělili na Drsoně, kteří se v pohodě prošli po kládě, zatímco my Jasoňové jsme stoupali a stoupali, abychom mohli šíleně sjíždět. V Jimramově u Broučka a větrníků vše zhodnoceno. V kulisách zříceniny Dalečína prožíval loupeživý rytíř Tumlíř tak působivě svou roli, že přitom Leoš ztratil klíče. Pak už vládl Vír - jezero, hráz, Vírský mlýnek, kde nám cvičenec předvedl trhavé výmyky a kemp Na Kopci. Přivítali nás Holanďané s jedinou naučenou českou větou: "Není problém" - a měli pravdu. Večeře, pivo, chatičky, deky navíc, snídaně.
Až do Perštejna dobrý - pořád pohodlně po asfaltu dolů. Pak výšvih na hrad, státní, třetí nejnavštěvovanější. Ale do hradní hospody nasadili jednu, jedinou číšnici. Zběžná prohlídka hradu a oběd se tím protáhly na tři hodiny. A tak pivovar V Doubravníku ostrouhal - jen jedno pivo, stejně jako pivo Květnice ve Sklepě v Tišnově, o klášteru Porta Coeli ani nemluvě (pět minut). Čekala nás totiž závěrečná lahůdka - výjezd přes hřeben do Hálova mlýna. Co jsme všechno za den sjeli dolů, jsme museli vystoupat a ještě něco navrch. Dojeli jsme téměř s odchodem kuchaře, ale přeřízek jsme dostali a dokonce nás později zahltili i pivem.
Po snídani s PZtky, které švédské stoly luxovaly dokonaleji než Elektrolux, jsme vyrazili na další hrad Veveří. Hrad velice příjemný, rozlehlý, rychlá piva i rychlé jídlo, pokud sis nezvolil steaky. Drsoni vyrazili po druhém břehu, my jsme využili dobrodiní lodě. Závody na Prýglu a intezívní píchání způsobily, že jsme prohlídku Brna zredukovali na návštěvu u Nezvalů - ještě že Jarmila umí Rozrazil na břehu Svratky zpaměti - pamětní deska byla téměř nečitelná. Pak už jsme prosvištěli Brnem a prohlédli si jen jeho panorama z komínu Komec. Závěrečná rovina zpestřena téměř marným voláním do místa posledního noclehu v Rajhradu. Ale vše dobře dopadlo, spali jsme mezi kytkami, hlídáni psem a večeřeli v Kině mezi transvestity (naštěstí odděleni vstupným).
V neděli jsme poprvé na expedici posnídali ze zásob Tesca a Sedláčků a vyrazili přes Réhradice do Židlochovic. Cimrmani se mýlili, bard Petr Bezruč si nevydělával na důl, ale přímo na zámek. V Nosislavi ranní pivo ve stínu vína a Černé Hory a pak už střídavě podle sklípků a Svratky do Pouzdřan, kde oběd. Poslední kiláčky divočinou podle Svratky a už jsou tu Novomlýnské nádrže a vrcholové foto. Ano, tady pod hladinou se vlévá Svratka do Dyje. Teď už nás čeká jen cesta na vlak. Tříkilometrová cesta přes hráz, Dolní Věstonice a foto s Venuší (s asi dvacetkrát zvětšenými vnadami), archeopark Pavlov, z něhož jsme nejvíce využili záchodky po dalším píchání (duše), příjemné čekání ve Staré hospodě v Bulharech na opraváře. Lednici jsme jen štrejchli a hned se vnořili do lužních lesů. A když jsme se vynořili - stál přímo proti nám pivovar Břeclav. Střídavě jsme dopíjeli sudy s Podlužanem, Kancem, Summer Alem, ale vždycky zase něco píchli. Naposled zaznělo Hip, hip Roz-Raz-il a přesunuli jsme se k vlaku. Kvůli kolům jsme byli rozstrkáni po různých vagónech, poslední si pamatuju, když nás přišli navštívit tři králové s třemi kradenými půllitry. Dobro dojeli. KPČ expedice Svratka »

1. svatební přípomínka » ne 4. června » ZdeTi

Milí potenciální svatebčané, protože jsme od vás ještě nedostali zprávu, jestli se zúčastníte našeho obřadu, zahradní party nebo obojího, jsme nuceni předpokládat, že nedorazíte. Jestli tomu tak není, prosíme, vyplňte náš stručný dotazník » , ať s vámi můžeme v přípravách počítat. Děkujeme a na všechny se moc těšíme, Anička a Zdeněk

mapa učené toulkyDotaz pamětníkům » po 5. června » KaKu

Ahoj všichni, kdo víte: je postava ne této fotce opravdu Pivovarskej (Pavel Jákl)?

Dotaz pamětníkům » po 5. června » JiVl

Káťa Vávrová, ZSV, Pan Pivovarský, JKV, Nikotin, Dana.

Dotaz pamětníkům » po 5. června » KáVa

Neuvěřitelný! Jirka Vlach mě poznal i zezadu! Já sama jsem se nepoznala! (Došlo mi to jen podle svetru). Ta Dana je Dana Lachoutová, myslím??

Ad Milíčeves » st 7. června » ZuVla

Ahoj všichni, fotografové, co děláte? Furt fotografujete a album neděláte. A já teď zážitky z Milíčevse musím lovit jen z chatrné paměti a map. Letos jsme v Milíčevsi té multikulti moc nedali. V altánu se sešla výrazně homogenní společnost. Trase Čtrnáct zajišťovalo multikulturní obohacení jen pár míšenců ze Šestnáctky, Sedmnáctky, Šestky a jen jeden pár z dosud nezaintegrované Čtyřky. Příjemný večírek zpestřený jako obvykle pozdními cyklisty, z nichž někteří dokázali najet z Prahy podstatně víc než my auty (152 kiláků). Ranní výstřely a do vrabců jako když střelí. Zarazila nás až palírna v Češově. Moc hezký výklad paní učitelky, která místo pohlavkování nezvedených žáků vyrábí každý rok ze 150 tun ovoce různé kořaličky. Po ochutnávce nastal nekoordinovaný postup krajem, a tak pátera Koniáše, téměř živé motáky pochopy na Zrcadle, či letopočet MCCCXL na břízolitu spatřili jen ti, které se povedlo našemu zapálenému vlastenci dostihnout. Oběd v Zámostecké rychtě zpestřen výraznou změnou cen masové směsi v průběhu placení. Poté opět osobní přínosy u Bučického mlýna nebo v Kopidlně k namalované trase, ale nakonec jsme se všichni sešli nad nanuky v Údrnicích. Ještě že tam byly lyžařské závody, byla to ten den poslední otevřená hospoda. Nemyčeves, Slatiny i hospoda na hřišti v Milíčevsi hanebně zklamaly. Naštěstí sud na zahradě je náš a snad něco piv stihneme, než dorazí naši mladí z fotbalu. Večer přijely housle a další kytara ze Čtrnáctky, basa z Jičína, ale steel kytara sestřenice Líby zajistila, že havajské rytmy se prodraly i do dvou modrých balónků. A nakonec přišel Vítek s babiččinou krabičkou Beatles a české pop music, v jejíž znalosti jsme my pamětníci hanebně selhali.
V neděli po slavnostní střelbě začal, tak jak ho známe, tradiční pohyb krajem. Jenže hned u první pamětihodnosti v Milíčevsi začalo krápat, a tak jsme z trasy uhnuli doprava do hospody na hřišti a sledovali, jak naši (žáci Milíčeves) vyhráli stejně jako mistři v Cardiffu - 4:1. Pak už se déšť přestěhoval jinam a my mohli zhlédnout Švehlu alias Štefánika, první přijímaní u Diviše, nejhezčí nádraží v Ostroměři a holovouského malináče. Obávaný výstup na Hořický chlum jsme zvládli v pohodě a po dloouhém sjezdu do Libínského sedla jsme ještě překvapivě nebyli dole, ale ocitli jsme se na Slovensku - pod námi příkré stráně do hlubokého údolí. Oběd Miloš domluvil v neděli normálně zavřené hospodě v Šárovcově Lhotě. Guláš a piva se trochu protáhly, ale rosnička volá domů, domů nebo zmokneme, a tak ukázněně sedáme na kola a přes zmrzlinu v Konecchlumí a přeci jen déšť dorážíme na zahradní parkoviště. Moc děkujeme, zase to bááječně vyšlo, co nevidět za rok se zase sejdem (už po sedmnácté!!!) a způsobně jsme se rozjeli do svých domovů.
Tenhle příběh je pravda, ale má ještě jeden konec. V Šárovcově Lhotě. Když jsme do hospody přijeli pro Martinovu šlapku, skláněli se nad kulečníkem čtyři hromotlukové a hospodská pokorně čekala, až si hráči objednají další várku Dušínů (pro nás neznalé pivo a rum). My jsme naložili zlomenou šlapku, rodina Tichých jednoho Mirka Dušína a v už několik hodin zavřené hospodě zbyli tři mušketýři - Vítek a dva kluci Chloupkovi. Dál už v popisu nedělního fádního odpoledne pokračuje Pavel Chloupek:
"tak teda povidáme, přeháníme, jak vypadala naše veselá cesta domů: Po té co byly v Šárovcovo Lhotě vypity Dušíny a Mirek byl odvezen směr Řevnice, jsme udělali (jak se později ukázalo) naprosto zásadní, nebo chcete-li osudovou chybu, tj že se objednala ještě jedna runda piv a dalo několik fotbálků se servírkou. Bylo vyhlédnuto, že vlak jezdí ve 28 každou hodinu. Pak se pomaloučku polehoučku a v náladě vyjelo, kolik h bylo, nevim. Ideální počasí, a přes rozpačitý začátek jsme chytli tempíčko a skrzevá Ostroměře a Nové Bydžovy jsme se hbitě prosmýkli jako pověstná lasička. Hmmm. Ačkoliv jsme v sedlech svých bicyklů odváděli fantastické penzum práce, ukousli jsme si příliš velké sousto, a čím dál víc bylo jasné, že tenhle vlak v půl (asi devátý) v Chlumci prostě nestihnem, nakonec chybělo cirka 10 minut, zkrátka nebýt posledního piva a fotbálků, stihlo by se to jak nic. V Chlumci jsme k naší smůle zjistili, že žádný vlak za hodinu už nejede, tenhle co ujel, byl zkrátka definitivně poslední a přes to nejede vlak. Pak už jenom zcela šílený přípoj přes Hradubice. Jejda jejda jejda. V tu chvíli jsme byli za pitomce, co si nedokážou ohlídat, kdy že jim jede poslední vlak. Dopadli jsme tu jak místní sedláci, a to jen kvůli naší blbosti. Takže plán B, vydat se dál na jih směrem k hlavní trati. Jenže ani v Týnci n/L už tou dobou nic nezastaví, jak záhy zjišťujeme, zkrátka za deset deset už nejede nic. Nezbývalo než jako zkušený lodivod zavelet směr Kolín, což jak se nakonec ukázalo, nebylo úplně nejblíž, ale je to jediné možné řešení. No, hlavně že nemusíme potupně někoho volat, ať pro nás přijede, to už to snad radši dojedem až do Prahy na kolech. Projeli jsme Převýšovem (to je ta vesnice kde Slavie pár let zpátky ostudně prohrála 3:0 v poháru) a skrze další řitě a po dlouhé pasáži se tmou na krku jsme uviděli ceduli Kolín 22 km, což nás ani trochu nenaplňovalo optimismem. A tak jsme aspoň z maršálské torny vytáhli poslední tatranky a všelijaké světla. A dál jsme uháněli k Labi směr Týnec, kde to celkem slušně jelo. Od Týnce dál po nějaký polostátovce na Kolín což trvalo asi 100 let, zkrátka nekonečná rovinka za tmy, kde některým jedincům už znatelně docházely síly. Aspoň že tu byl minimální provoz. Námi vyhlédnutý vlak měl naštěstí už předem známé 20 min zpoždění, za což jsme byli celkem rádi, anžto jsme k nádru dorazili ve 22:36 tj těsně před plánovaným odjezdem. Takhle byl čas v klidu koupit lístky a zkusit najít i něco k snědku, jenže všude bylo zavříno. Až na Miro Kebab před nádražím. I když Ázerbájdžánec už měl mít třičtvrtě hodiny ofiko po šichtě, otevřeno stále bylo a kebaby a tortily byly naše. Dekadence tohoto počinu byla završena stylově plechovkovým Bráníkem, připadali jsme si jako v Rumunsku - vágus styl. Ve vlaku jsme to měli pěkně na háku, naše bicykly si pěkně visely (povinná rezervace a zbývaly přesně 3 místa pro naše kola), metro se stihne, v dobré náladě vychutnáváme dobroty z Miro Kebabu a nějak nechápem, že je možný takhle přijet z Milíčevse. Konec dobrý, všechno dobré a nechme se překvapit, co dalšího neočekávaného bude příště. Kolu zdar."
P. S. A dneska si nezapomeňte si vzít do pivovaru Lužiny v 16 hodin (odchod bezpodmínečně v 16:30) deštník, ať ten déšť společnými silami zaženeme.

Ad Milíčeves » st 7. června » MiMa

To jsem rád, že jsem jel autem…

Ad Milíčeves » st 7. června » KaKu

Fotografi, co děláte, vercajk máte, jen chlastáte!
Takto jsem si dovolil parafrázovat Zuzčinu jemnou výtku a hluboce jsem se zastyděl. Abych to jakž takž napravil, posílám odkaz. Možná si někteří všimli, že jsem taky točil video. Zkusil jsem ho na youtube trochu zušlechtit, ale představte si, že se editovací nástroj youtube pod náporem čtrnáctkové kultůry ses*al, takže posílám jen polotovar ».

Svatojánské dny » pá 9. června » ZuBa

Hola hola, Anenka volá! Je ještě někdo, kdo neodolá? Těšíme se na vás 23.6.!
P. S. Uvítáme, když i ti, kteří se chystají, ale ještě se neohlásili, přeci jen dají znamení. Z praktických důvodů...

Cyklo Slovinsko » po 12. června » šéf účastníkům zájezdu

Zdravím účastníky zájezdu, čas se nachýlil a již máme jen něco málo přes měsíc do odjezdu. V příloze posílám seznam účastníků s adresami. To musím poslat do cestovky, aby mohli, tak jako každý rok, poslat informační dopis a složenky na zaplacení doplatku. Pokud je u někoho špatná adresy, tak mi to prosím co nejdříve (nejlépe obratem) dejte vědět. A ještě bohužel malé upozornění, jak můžete vidět, tak letos nás moc nejede, přihlásilo se málo lidí, pak ještě další odřekli (některé i na poslední chvíli). Nějací další náhradníci jsou rozjednaní, ale zatím to není nic jistého. To by možná až tak nevadilo, ale jde o jednu věc - cena zájezdu byla spočítaná na počet 36 - 37 lidí a podle smlouvy, pokud klesne počet účastníků pod 36 (a nás je momentálně 33), tak bude cena upravena. Zatím nevím o kolik, ale zřejmě to nebude nic dramatického, ale upozorňuji na to. A pokud byste ještě někdo měl dojem, že se vám vlastně nechce, tak dejte laskavě ihned vědět (ovšem upozorňuji, že s vrácením zaplacené zálohy to bude poněkud problematické). Jinak přeji příjemný den.

mapa učené toulkyPivočára » út 13. června » MiMa

Posílám Vám fotku, z Třebonic, cíle pivočáry, kde jasně vidíte, jak je Jáson unavený a jak ho bolí ty jeho velké tlapy. Ani pivo už nechtěl.

Slovenské hory 2017 » út 13. června » PaTi

Ahoj horalé, pojedeme na Volovské vrchy u Košic.
Odjezdy a příjezdy: čt 10.8.2017: Praha hl. 14:44 - Košice 20:44 RegioJet, Košice 21:22 - Margecany 21:50 RegioJet Margecany 22:40- Mníšek nad Hnilcom 23:13 osobák
út 15.8.2017: Košice 21:22
st 16.8.2017: Praha hl. 05:58. Podrobný popis pošlu po dopracování. Denní porce cca 8-14 km. Nyní však vyzývám vážné zájemce o potvrzení účasti a o zaplacení zálohy 500 Kč, nejpozději do 10.7.2017. Máte-li někdo jakékoliv připomínky uplatněte je co nejdříve. Nyní je nás 14 předběžně přihlášených. Pavel T. HOV

Dnes Kuželna » út 13. června » ZuVla

Ahoj, dneska je první letní zahrádka, a to tradiční Kuželna v Horské. A začínáme, jako ostatně všechny letní zahrádky, v šest. A taky tradičně přiměřeně oblečeni, večer už může být zima.

Ad Kuželna a Pivočára » st 14. června » ZuVla

Ahoj všichni, to byl včera zase hezký začátek éry zahradních restaurací. Sešli jsme se v Kuželně už podesáté, a tak bloudila jen Darina. Od minulé návštěvy (s pánským striptýzem, vzpomínáte?) inovovali mobiliář, postupně jsme tedy sešoupli k sobě pět kavárenských stolků, popíjeli výborný Žatec, vyjedli veškerý chleba, klábosili. A oblékali se do donesených svršků, neboť sluneční paprsky pozvolna slábly, sešeřilo se a dokonce se našli tací, kteří vydrželi až do naprosté tmy.
Víkend uprostřed týdne a zároveň čtvrtá pivočára byla zahájena v pivovaru Lužiny. Po startovacím pivu a Šmidře jsme si udělali malé kolečko a zároveň opáčko z Vetřelců a volavek a poté se vnořili do pivovaru, abychom se vynořili v obchoďáku. Pak už jsme si to namířili okolo Bunkru, kde nějací pivní vandalové přemalovali autoportrét pana Pivovarského a kolem rondelu Jany Ment. do Centrálního parku. Tubus metra vznášející se nad vodami, Ulity, barevní Táta a máma měly jen jednu vadu - nacházely se na oblouku, který naši geometři, přivyklí rýsovat podle pravítka, odmítali uznat za pivočáru. Ale výstup a hlavně výhled z Makču Pikču si prostě nemůžeme nechat ujít. Pak už jsme konečně nabrali kýžený směr Západ. Prošli jsme mělkým údolím Prokopského potoka do magické Panské zahrady a poté až k jeho prameni. Nad stodůleckým kostelem u Rybníka předvedli naši chlapci píseň v obrazech, obzvláště s citem verš "Osahávám v parku sochy kamenný". Pepíček David navrhl stanici metra tak zdařile, že si v ní Franco Nero zřídil nejen ateliér, ale zval si tam i ženský. Britskou čtvrtí se zurčícím japonským potůčkem jsme vyšplhali na další hranu - těsně u IKEy. Místo poličky Ekby jsme si odnesli nehmotný výhled na rozzářené daleké obzory a blízké Řeporyje. Kde už ten pivovar může být? Statky v Chabech vypadaly nadějně, ale potkali jsme tam jen divoký koně. Ani v kostelíku v Krtni zřejmě major Zeman pivo nevaří. Vydali jsme se přes oves. Když už mí svěřenci ztráceli naději, objevila se cedulka kempu Drusus. Tudy? Ano, tudy - přes závoru, okolo recepce, sprch, karavanů Holanďanů, přes terásku do rukodělné hospody pivovárku v Třebonicích. Pan Staněk ve středu pro nás mimořádně otevřel, naštěstí naše prořídlé řady doplnili čtrnáctkoví mladí, kteří tu zabezpečovali konzumaci už od šesti. Díky, díky, díky. My jsme se přidali a zažili během večera i změnu repertoáru. Místo plánované americké Čtrnáctky nám vnutili našeho Bureše. Hodinový takt autobusu nemilosrdně ukrajoval osazenstvo, nakonec jsme zbyli jen čtyři staří mušketýři a pochopitelně všichni mladí. Zvonec a konzumace je konec. Cesta z hospody na náves vede i přes dvůr, ale nejprve přes kuchyň, kde jsme se přesvědčili, že název rukodělný pivovárek je opravdu opodstatněný. Z nefalšované návsi, kde zřejmě někdo nedopatřením osadil ceduli s Prahou 5, nás za deset minut odvezla 174 na metro. I tak jsme stihli ztrestat PETku, koupenou původně pro domácí vychutnávání. Takový jsme měli po pivočáře splávek! Chcete-li vědět více, klikněte na http://usedlosti.ctrnactka.net/pos72.htm
Dále následuje tisková oprava z Milíčevse resp. Šárovcovy Lhoty. Byla jsem důrazně upozorněna, že Dušín není nějaké pivo a rum, ale soupravička - dvě piva a decák rumu.

mapa učené toulkyPozdrav z Norrisvy boudy » so 17. června » MiMa

Hoj vařím mexické fazole. Je jich hodně. A jsou hodně ostré. Tak pokud jste nablízku, zastavte se.

Slovenské hory 2017 » ne 18. června » PaTi

Ahoj horalé, ještě že mám poradce železničního Ivana P., který objevil omyl. Takže nepojedeme 10.8.2017 z Prahy v 14:44- to bychom nocovali v Košicích na nádraží. Navrhuji nový termín odjezdu: Praha hl. 09:22, Půchov 13:48, Margecany 17:22, Mníšek nad Hnilcom 18:07. V rezervě je ještě odjezd z Prahy 13:22, Mníšek nad Hnilcom 23:13, ale to si myslím pracující nezachrání a v 18:07 budou ještě otevřeny nálevny. Omlouvám se za chybu a žádám o sdělení pouze ty, kterým to nevyhovuje (09:22). Dále se ptám J. Veverky zda bude hrát na kytaru každý den, kdy to půjde? Následuje seznam účastníků a zaplacených záloh: Pavel T. 500,-, Boženka T. 500,-, Zuzana Vl. 500,-, Jana Ment. 500,-, Lenka Hníz. 500,-, Soňa Vaš. 500,-, Ivan Paž., Lída Paž., Jana Vor., Luděk Led., Jirka Vev., Marcela L., Zatím tady 12 Horalů a Horalek Pavel T. HOV

Slovenské hory 2017 » po 19. června » PaTi horalům

Ahoj Horalé a Horalky, posílám program a rady. Odjezd z Prahy není dosud zcela vyřešen. Ivan a Lída P. chtějí jet nočním vlakem. Na místě bychom mohli být v cca 06 hod a pak hned výstup. Ještě je čas na rozhodnutí do konce 06-2017. Na Marcelu Loff. mám asi špatný mail a neplatný telefon. Pošlete mi někdo správné údaje. Pavel HOV

Slovenské hory » 10. – 15. 8. 2017 »  Volovské vrchy

S sebou nezapomeňte: stany nebo přístřešky, spacáky, pláštěnky, boty pevné, kalhoty a bundu též, láhve na vodu-3 l na osobu, peníze, doklady, slevové legitimace, jídlo min. na dva dny- hospody i krámy jsou nejisté, kořalku a léky na léčení, náplastě apod., čepice a klobouky. Doma nechte těžké věci. Kytaru??? Vařiče, kafe a mnoho dalšího-kdo unese.
Odjezd bude upřesněn po konzultacích

Slovenské hory 2017 » út 20. června » PaTi horalům

Ahoj, již mám 4 x požadavek na jízdu tam v noci. S def. rozhodnutím ještě chvíli počkám. Marcele L. se omlouvám, psal jsem na nějaký divný mail a tel. mi říkal, že neexistuje. Do Vojanek nejdu- bolí mi záda.Kdo chce dát zálohu může Božence nebo Zdenkovi. Pavel, HOV

Cyklo Slovinsko » čt 22. června » šéf účastníkům zájezdu

Zdravím účastníky zájezdu, máme malý problém, pořád nás je málo, výzva po TAKu měla menší úspěch (přihlásily se další dvě účastnice), ale pořád bychom potřebovali alespoň ještě jednoho účastníka (nebo lépe dva), aby se nemusela upravovat cena zájezdu (jak už jsem o tom psal). Zkuste se prosím zamyslet, jestli byste neměli nějaký nápad, koho případně ještě oslovit, jestli by s námi nejel..A mělo by to být co možná nejdříve.Děkuji

Anenka » čt 22. června » ZuBr

Ahoj kamarádi. Pokud jedete autem a nebude to problém, přivezte si svou sklenici. Možná i nějaká židlička by se hodila, ale ne širokorozchodné křeslo. Těší se na Vás Anenka.

Cykloprázdniny » čt 22. června - šéf

Čtrnáctce zdar, cyklistické frakci zvláště, dovoluji si oslovit tradiční cyklisty Trasy 14. Máme ještě nějaká volná místa na tradiční letní cyklozájezd! A v seznamu účastníků nám chybí pár jmen tradičních účastníků, samozřejmě uvítáme i jména netradičních účastníků. Takže pokud stále ještě nevíte co nastávajícím létem, konkrétně s obdobím na přelomu července a srpna, pojeďte s námi poznávat Slovinsko! Základní informace najdete, samozřejmě, na www.trasa.ctrnactka.net v rubrice "Chystá se". Jinak přeji příjemný zbytek horkého dne.

Dominikánský dvůr a Anenská Studánka » st 28. června » ZuVla

Ahoj všichni, zpočátku to vypadalo, že na cyklojachtu odjela snad celá Čtrnáctka, ale nakonec jsme srazili v Dominikánském dvoře postupně čtyři stoly. Ovšem znovu musím zdůraznit - letní zahrádky začínají v šest. A když vezmete v úvahu své dezorientační schopnosti, choďte raději na půl šestou. Takhle mnozí příchozí jen stěží stihli Happy hour, Kopp musel pro Red Ale za 21 K dokonce téměř běžet. Trumfovali jsme se, kdo zažil víc zácp cestou z Anenky, Stáňa uspořádala módní přehlídku zapomenutých svršků, ale nakonec nás nejvíc zaujalo baletní porno předvedené Národním divadlem v Kanadě. Stáňo, to musíme vidět! Tradice se mají ctít - jako poslední přišel Pažout, který se ovšem vzápětí přesvědčil, že za deset deset už nejede nic, ani pípa.
Jakmile se před námi otevřou vrátka do kouzelné zahrady, kde okolo grilu posedávají a popíjejí kamarádi, jsou všechna příkoří cesty do Anenské Studánky zapomenuta. Tentokrát jsme v pátek zažili oficiálně první vernisáž s neobvyklým průběhem. Velkolepý (ž)raut začal okamžitě, zatímco dojíždějící umělci pomocí vrtačky ještě instalovali svá díla na běloskvoucí stěny anenské stodoly. Představení artefaktů samotnými tvůrci, bohatý kulturní program, hudba, zpěv, taneční vložka, půl třetí a spát.
V 9:14 jsme oslavili den Janů jahodovou proklamací, obdrželi itinerář (bez mapy, ale s ujištěním, že kilometrů je přiměřeně) a vydali se na trať. Přes Helvíkov a výhledy do Kunčiny na první z Kalvárií a poté do Moravské Třebové. Z obřadní síně nás vytlačila cikánská svatba, a tak výklad o dvakrát pohřbené Anně dokončil pan průvodce v uličce, kam jsme před svatbou (nebo cikány) museli ukrýt i naše kola. Projeli jsme Bránou času a po bleskurychlém obědě U kalvárie nastalo tříštění sil - na chalupu, na Kalvárii a na ty, kterým se zastesklo po PVSce. Honzu Brádkovi se totiž podařil husarský kousek. Do vojenské školy, která zdědila pozemky a budovy po ruském gymnáziu emigrantů po VŘSR, zařídil nám - pitomým civilům návštěvu Politicko Výchovné Světnice. Začali jsme u důvěrně známých sudlic husitů a skončili v Perském zálivu. Pak už se duchovní i vojenské síly spojily a vyrazily pod vrchním velitelem sil. Když jsme projeli údolím Třebůvky, vystoupali do Gruny, několikrát změnili směr, abychom zmátli zadní voj a konečně dosedli na zasloužená piva ve Starém Městě, měli někteří sílu přečíst směrovku - Moravská Třebová 2 km. Jsme nepoučitelní, vzápětí se Honzovi podařil další krok stranou - ještě, že nám po suchém poldru u Žichlínku povolil zavlažit hrdla U Fildy. Návrat diretissimou v osm hodin, teď už můžeme konkretizovat slovo přiměřeně - 65 kiláků. Ale sprcha, guláš, Krakonoš vše urovnává, nová posila Pařízek tvrdí basou muziku a postupně každý hudebník chvilku tahá pilku.
V neděli jsme nejdříve sjeli ke studánce v Anenské Studánce. Z chladivého údolí jsme vyrazili rovnou do Bio zátěže 3. V Lanškrouně jsme obkroužili nechtěnou sochu hliněnou i zámeckou zahradu. Zatímco elektrokola odjela do cukrárny, my jsme si udělali předobědové kolečko na Mariánskou horu a rozhlednu. I po steaku se situace opakovala, elektrokola jela nejkratší cestou domů, my jsme vyrazili od hradu (vlastně od Anenky) dále k lanškrounským rybníkům. Společnými silami jsme se vzepřeli Třebovským stěnám, ale stejně si s námi Honza zahrál v závěru kličkovanou (viz dobře utajovaná mapa, posléze zrekonstruovaná Jirkou). Závěrečné dojídání tlačenky a buchet (všechny vynikající) a dopíjení sudu bylo "zpestřeno" výměnou Allina píchlého elektrokola. Brádkovi a Aneská Studánko, moc díky za krásný víkend s přiměřenými kilometry. Teď jen rychle zapomenout na cestu domů a už se těšíme na (úředně spočítanou) čtrnáctou Anenskou Studánku.

Dozvuk Anenky » st 28. června » KaKu

Ahoj ještě jednou, jak jsem byl pravil/naznačil, z Anenky jsem jel do Brna. Cestu přes východ Vysočiny v tom vedru jsem překonal díky konzumaci iontového nápoje na čtyři. V Brně jsem přespal a druhý den jsem se projel po Mor. Krasu – dokumentace ». U Adamova je zajímavý objekt Stará huť a o kousek dál slavná Býčí skála. Pak jsem se stavil ve Křtinách, kde je známý poutní kostel.

Průrva Ploučnice v televizi » pá 30. června » šéf

Ahoj všem, navazuji na vysoce adrenalinové splouvání průrvy Ploučnice na letošní Malé Stezce. Dnes večer na ČT 1 opět opakují pohádku Princezna a písař, kde přes průrvu, kterou jsme projížděli, princezna s písařem utíkají, takže si můžete naše zážitky osvěžit. Případně ten, kdo to neprojížděl, si může v klidu pokoje to, co jsme projížděli, prohlédnout. Příslušné scény jsou cca v první čtvrtině až třetině pohádky.