Tak ještě jednou ahoj všem přihlášeným stezkařům. Podle některých reakcí to vypadá, že asi došlo k určitému "nepochopení" informací na včera zasílaném seznamu přihlášených. Takže pro jistotu posílám toto upřesnění:
Ten údaj v předposledním sloupci "ubytování" je to, co jste napsali do svých přihlášek, neznamená to tedy, že přesně takto budete ubytovaní. Koneckonců, pokud by se to opravdu mělo týkat už konkrétního ubytování, tak bych poslal konkrétní rozpis: "kdo, kde a s kým". Rozpis je sice už téměř hotový, ale nejde ho zatím poslat, musí se s tím totiž počkat, jestli se někdo ještě nedohlásí a jaké dodatečné ubytování mi z kempu potvrdí, protože podle toho může dojít k určitým dodatečným přesunům. Zatím jenom konzultuji s některými přihlášenými detaily. Vydržte, příští týden vám to pošlu k připomínkám zároveň s výzvou k výběru první večeře. Ahoj v v sobotu v Řevnicích.
Ahoj, chci pouze potvrdit, že všichni, co jste psali, že byste chtěli zítra přijít, tak místo mít budete.
1.duben a lákavá návštěva botanické zahrady přilákala rekordních 44 účastníků. K velkému překvapení dorazil i ministr životního prostředí Petr Hladík s ochrankou a pár lidí z jeho úřadu, většinou přesluhujících důchodců. Nějakou, mě neznámou cestou, se dostaly maily až k nim na ministerstvo a zaměstnanci, zejména ti starší, naše vycházky probírají. Čile se zajímal o naší činnost a pravil, že příště přivede některého kolegu z vlády. Že se naše vycházky dočkají takového věhlasu mě nikdy nenapadlo. Nicméně tato návštěva značně ovlivnila průběh celé vycházky. Do botanické zahrady jsme vůbec nedošli. Zapadli jsme do hospody Kolkovna hned na začátku cesty a besedovali s ministrem a jeho lidmi a najednou bylo půl čtvrté, a tak jsme s bídou prošli Stromovkou, U lávky si dali jedno pivo a už byl čas odjet na slezinu. Asi jste pochopili, že to byl Apríl, takže teď doopravdy.
Sešlo se nás 24 (10+11+2+1) a startovní pivko požili v pivovaru Kolkovna. Prošli jsme Stromovkou, kolem Matějské pouti, prohlédli si zdejší rybníky a po Trojské lávce došli k bufetu U lávky, který měl zavřeno. Objevili se tam ale nějací 2 mladíci a ejhle, byli to majitelé. Tak jsem je přesvědčil a oni nám otevřeli. Zde jsme však utrpěli velké ztráty, Lenka táhla za Skořepou, Inka za volejbalem, Franta za Frantou atd., takže na prahu Botanické zahrady, hlavním bodem programu, nás zůstalo jen 13. Mnozí se zřejmě lekli cesty do kopce, jiní 50Kč za vstup. Nás statečných vystoupalo vinicemi ke Sv. Kláře, kde proběhlo obvyklé občerstvení. Eva upekla slané koláčky, měla jich plnou krabici. Zapíjeli jsme kvetoucími jarními pohárky. Prošli jsme kolem lam. Děvčata obdivovala zejména lamákovu ozdobu. Pak jsme přišli ke smečce divokých pum. No, přiznejme si, že toho moc nekvetlo. Nakonec jsme se přece jen dočkali kvetoucích magnolií v několika barvách. Najednou bylo půl 6, a tak jsme odjeli Na konec světa a prohlásili vycházku za skončenou. Jen Zdeněk šel ze zahrady pěšky dál až k přívozu přes Vltavu. Posledních 5 kousků odjelo k Libuši, kde už hrála 4ová kapela, sice ve slabší sestavě, ale přesto hráli jako vždy krásně. Nějak jsem se zasekl, ujel mi na Jižáku poslední autobus, a tak jsem šel domů těžkým krokem 2km pěšky.
Příště se vydáme po stopách českého genia Járy Cimrmana. Sraz v úterý 8.dubna v hospodě U pečeného kolena v Michli. Stanice tram 11 a 14 Pod Jezerkou. Odchod z hospody cca v 13.30. Kdo chce poobědvat, nechť dorazí dřív, aby nemusel hltat jako v závodce.
Milí přátelé, srdečně vás zvu na výstavu svých obrazů a kreseb v mé rodné vsi, tj. do Horní Čermné u Lanškrouna. Vernisáž se koná v pátek 2. května 2028 v 18 hodin v zasedací místnosti obce Horní Čermná čp. 1. Výstava bude otevřená v sobotu 3. 5. od 14 do 17 hodin a v neděli 4.5. od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin. V pracovní dny bude otevřena do 30. května v úředních hodinách OÚ. Vím, že je to trochu z ruky a ve vsi není žádná hospoda, ale je tam hezky.
Zdravím Stezkaře. V příloze posílám návrh na ubytování. V drtivé většině je to uděláno podle toho, co jste napsali do přihlášky. Některé úpravy byly předem projednány s příslušnými účastníky a v naprostém minimu případů to prostě takto vyšlo neb některým požadavkům prostě nebylo možné vyhovět. Uvádím tam i ceny, nejzajímavější je asi pravý krajní sloupec, kde je uvedena cena na jednu osobu za celý pobyt.
K ubytování v chatce č. 35 poznámka: tam se na jedné posteli vystřídají Jirka JIndra, který v pátek hodlá odjet a Hanka Pavlíčková, která naopak přijede až v pátek (samozřejmě do čistého povlečení).
K cenám ještě znovu připomínám, že v tomto kempu nepřistoupili na to, aby se platilo za osobu a den, ale musí se platit cena za celou ubytovací jednotku (chata/pokoj) a den, i kdyby tam spal třeba jen jeden, takže jsou trochu znevýhodněni ti, kteří pojedou jen na část Stezky (tedy kromě Jirky Jindry a Hanky Pavlíčkové, kde se to podařilo prostřídat).
Podívejte se prosím na to a sdělte mi (v klidu!) své připomínky (dělali jsme, co jsme mohli),a to pokud možno obratem.
Příští týden vám pak pošlu definitivní verzi společně s výzvou na vybrání si první večeře (a s informací o tom, co bude ke zbývajícím večeřím) a také - důležité !! - s výzvou k zaplacení částky za pobyt, protože musíme zaplatit zálohu. Veškeré platby za ubytování já tak vyřídím za vás, tedy kromě poplatků za psa a za ty, kteří budou spát "jinde", ti, kterých se to týká, si to vyřídí sami na místě v recepci.
Všichni pak na místě budou platit samostatně už jen za polopenzi (350,- osoba/den) a, samozřejmě, za to, co zkonzumují.
Zdravím, protože nikdo nevznesl námitku proti návrhu ubytování a ani se už nikdo další nepřihlásil, tak beru ubytování za uzavřené. Rozpis znovu posílám v příloze.Jak už jsem psal, aby v kempu naše rezervace byla definitivně platná, je nutné zaplatit zálohu. Protože výše zálohy poměrně dost přesahuje možnosti trasového fondu, tak vás žádám o uhrazení částky za pobyt, a to v plné výši. Částku najdete v krajním pravém sloupci s názvem "cena pro jednu osobu za celý její pobyt".
Tu prosím uhraďte na trasový účet č. 2500228174 / 2010, a to nejpozději do konce tohoto týdne (tj. do 13. 4.). Pokud budete platit z účtu, který je na vaše jméno a jen za sebe (nebo ještě za manželku/manžela) nemusíte nic dalšího uvádět, v opačných případech uveďte jméno/jména do zprávy pro příjemce.
Na místě pak už za ubytování nebudete platit nic, vyjma pejskařů a těch, co přijedou autem, ti musí poplatek uhradit sami při příjezdu v recepci.
Mám ještě nějaké další informace, ale není dobré posílat více informací najednou, lepší je postupně je dávkovat. Tak ty pošlu později tento týden. Stezce Zdar!
Účastníci Pokladu, děkuji za velkou účast, údajně dle komisařky Stáni 70+20. Dík též všem co pomáhali s přípravou a s distribucí při akci. Jsem hlavně rád, že se účastní a plní úkoly vnoučata. Trasa byla delší než předcházející rok a přesto ji zvládli všichni bez reptání. Takže ahoj na příštím pokladu 30+ (s tím, že nebude povolen přístup dětí do pater domu).
Bylo to super! Ještě štěstí, že umí Stáňa tak dobře počítat……
Ještě jsem zapomněl na hudebníky a zpěváky,děkuji všem.
Milá Čtrnáctko, k 70. narozeninám jsem dostala od Tebe dvě vstupenky na Letokruhy 2025 aneb poselství Wabiho Ryvoly. Včera jsem je s Milošem využila.
Koncert = sedmihodinový maratón hudby pod taktovkou Brňanů. Moravské kapely moc neznám, Wabiho písničky, které hrály, ano. Byli i mladší hudebníci, třeba výborně zpívající Falešná karta. Stejně mě nejvíc zaujali Češi: např. Hoboes Revival Alva, ale hlavně stále úžasný Žalman, virtuózní Štěpán Rak, legendární Marko Čermák se svými Paběrky. Čekala jsem, že se třeba při děkovačce objeví Saša Ryvolová. Nevím, proč se tak nestalo.
Co na závěr? Trochu mobilové fotodokumentace a velký DÍK.
Ahoj, už jsem měl pár dotazů na možnosti výletů na stezce. Tady je několik námětů. Jirka Bubeníček připraví jako obvykle krásnou pozvánku.
Cesta na stezku
A - Pro přátele architektury doporučuji odjezd do Pardubic, kde navštivte Zámeček (arch. Vít Podráský a Jan Žalský), Winternitzovy mlýny (arch. Jiří Gočár) a dále zámek, Machoňovu pasáž, Zelenou bránu atd. Rychlík do Pardubic jede několikrát za hodinu, doba jízdy jedna hodina. Z Pardubic do Heřmanova Městce každé dvě hodiny.
B - Pro přátele malých pivovarů a ty, co už v Pardubicích byli, navrhuji návštěvu Kutílkovy palírny a minipivovaru v Žlebských Chvalovicích a pak pěšky přes Železné hory do Konopáče (mapa » cca 12 km). odjezd Praha-hl.n. 10.08 R Vysočina, přestup Čáslav 11.06/11.13, výstup Ronov n. Doubravkou zast. 11.43
Kam z Konopáče:
V okruhu 20 km je značné množství pamětihodností, které mohou navštívit automobilisté nebo případní cyklisté: Kladruby nad Labem - Národní hřebčín (UNESCO), Semín - bývalý pivovar, rodiště architekta Jiřího Gočára, Lázně Bohdaneč - stavby navržené Jiřím Gočárem, Restaurace Zababa - (Na Lužci 705) vymaloval Pavel Jákl alias Pan Pivovarský, Pardubíce - Zámeček (arch. Vít Podráský a Jan Žalský), Winternitzovy mlýny (arch. Gočár) + zámek, Zelená brána, Machoňova pasáž, pomník Jana Kašpara atd.
Chrudim - historické, kdysi krajské město plné památek, rodiště Josefa Ressla, Slatiňany - Hipologické muzeum, výletní restaurace Monaco, rozhledna Bojka, kterou sponzoruje TAK, Sečská přehrada zámek Žleby
Pro pěšáky je nabídka v okruhu 10 km podstatně slabší,s podporou busu a vlaku bychom mohli zvládnout dvě trasy (max 14 km, obě je možné zkrátit). Nebo je možné trávit čas poznáváním Heřmanova Městce a jeho nejbližšího okolí. mapy.cz slibují přírodní park, několik památek a neobvyklé množství (!) restaurací.
Pátek - bus: Konopáč - Třemošnice podhradí, Dívčí kámen, pěšky: Lovětínská rokle - hrad Lichnice - Dívčí kámen - Konopáč. Mapa »
Na hradě Lichnice jsme byli při Malé stezce 2005,
viz zvadlo 37. mS » a fotoalbum »
Sobota - Heřmanům Městec - rozhledna Barborka - Vysoká skála - Svojšice (tvrz a Svojšický slunovrat) - zámek a zámecká restaurace Choltice, mapa » zpět vlak 16.20, 18.20, 8 minut do Heřmanova Městce.
Toť zatím vše, čau
Zdravím stezkaře, jak jsem už avizoval, tak večeře si můžeme vždy vybrat ze dvou možností. Z restaurace v kempu jsme předem dostali nabídku jídel, ze kterých si večeři můžeme vybrat. Ve včerejší hospodě trasový panel vybral šest jídel, na každý den tedy dvě a s tím, že vždy bude výběr z jednoho nekuřecího (Stáňo!) a z jednoho kuřecího. A také tam část panelu vznesla prosbu, která dvě jídla nekombinovat. Zde je výběr:
čtvrtek: Hovězí guláš s domácím knedlíkem nebo Smažený kuřecí řízek z vařeným bramborem
pátek: Pečené kuřecí stehno na másle, brambor nebo Znojemská hovězí pečeně, rýže
sobota: Grilovaná kuřecí kapsa plněná šunkou a sýrem, brambor nebo Smažený karbanátek, bramborová kaše
Výběr páteční a sobotní snídaně budete hlásit vždy ten den u snídaně, čtvrteční je pak nutné vybrat předem. Vytvořil jsem jednoduchý hlasovací formulář a čtvrteční večeři můžete vybírat. Ty, které přijedou až v pátek, tak ať mi svůj výběr páteční večeře pošlou normálně e-mailem.
Jinak mohu s potěšením konstatovat, že částky za ubytování průběžně posíláte na účet. Chválím.
Další informace, zejména ohledně možností příjezdu a času večeře (předpokládám, že by to bylo asi okolo sedmé večer) pošlu až před Stezkou (abyste to nezapomněli).
Ahoj všichni, když jsem včera dorazila do Blanické z První pivní tramwaye, tak už Pavel T. odešel a Ivan P. přišel. Pak už jsem jen zpovzdálí sledovala, jak se usilovně vybírá ze seznamu (zřejmě Vodňanského kuřete) na stezkové večeře kuře či kuře. Pak už jsme až do deseti vedli řeči. I o parádním sobotním Pokladu.
Jakmile jsme se v sobotu vyvalili v Řevnicích z vlaku, začala nás sčítací komisařka s asistentkou přepočítávat - zvlášť dospělé a děti. Výsledek 70 + 20 je ohromující, ale nelze se ubránit dojmu, že Stáňa počítala dospělé při průchodu dopředu i dozadu a asistentka zase nepočítala děti nesené na zádech. Tak tedy drobná oprava - do kopců se vydalo hodně přes čtyřicet dospělých a dětí (z toho jedno vylezlo od loňska z bříška) bylo určitě přes dvacet. Každopádně všichni jsme od samého startu statečně šplhali pořád vzhůru. Odměnou nám byl kromě zlatých valounů nevšední výhled na Karlštejn a lom, kde jsem mohla společně s Luďkem vydechnout: tak tady jsem nikdy nebyla (prý už třikrát). Pak už vše, jak má být - společný oheň, buřty, mezi občasnými výstřely Jaro na Aljašce, vyhlášení vítězů a hledání pokladu. Kluci poklad našli a něžná děvčátka bedničku vyrabovala – i tady je svět ještě v pořádku.
Sestup do údolí na zahradu rajských potěšení, kde hody. Nebudu to víckrát opakovat - ale nedá se to sníst, ani vypít! Předpověď pičasí naštěstí zase nevyšla. Přes den se sluníčko snažilo, seč mohlo, ale arktický vzduch postupně získával navrch. Takže oheň zapálen dřív než obvykle, naši hudebníci s mrznoucími prsty na strunách opustili své pozice předčasně, a tak nastoupil čerstvě vyspalý Vítek ještě za světla. A ten hrál a hrál a vůbec si nevšímal, jak posluchači odhazují vaťáky v dál a odcházejí na vlak. A jestli neumrzl, tak tam hraje dodnes. Rodino Tichých, moc děkujeme, za nás, za jižany, za naše děti a děti našich dětí. Už teď se všechny moc těší na další Poklad.
A co nás čeká?
Ahoj, pamatujete místo, kde bylo několik vánočních nadílek a oslav narozenin? Budovy Inženýringu dopravních staveb zmizely z povrchu zemského. Zbyly jen dvě tabulky.
Je to tak. Smíchov se mění. Už to nepoznáš. Na novém skvělém nádraží už nebude žádná Oáza ani Tankovna ani stánky na perónu. Bude tu Bistro, Pedro's Pizza a Pho Vietnam.
U Pečeného kolena se nás sešlo 22 (7+8+2+5x1) a moc jsme si pochutnali. Největší koleno sežrali Ctirad s Martičkou, ale ani ostatní se neflákali. Bylo to tak mastný, že jsem musel povolit 2. pivo. Hned za hospodou se cesta prudce zvedala na Tyršův vrch. Vylezli jsme, ale hodně zadýchaní. To jsem netušil, že po krkolomném sestupu přijde ještě větší kopec na Bohdalec. Ono se to nezdá, ale tenhle kopec je vyšší než Vítkov. Vylez i dýchavičný Petřík. Před výstupem jsme se rozdělili na zodpovědné a nezodpovědné. Ti druzí šli přes 3 koleje, ti první se báli, aby je nepřejel vlak. Já jsem riskoval s tím, že když mi to přejede, státu se zlepší finanční situace. Z Bohdalce už jsme jen klesali. Pro některé důchodce to byl podobný zážitek, jako když zamlada slézali z Lomnického štítu. Na konci klesání jsme konečně dorazili na stopu Járy Cimrmana v podobě čerstvě otevřené hospůdky Obecná škola. Pivíčko bodlo, hostinský byl příjemný, tak tam asi vbrzku půjdem na výjezdní slezinu. Pak už jsme vstoupili do Slatin, kde byly Járovy stopy jedna za druhou. U baheních lázní jsme požili jarní kalíšek, a pak už hajdy do První pivní tramvaje . Do cíle nás došlo 10. Na slezinu ke Lvovi jsme došli 4 a bylo velké překvapení. Hospodský to spletl a pozval dvě party najednou. Naši muzikanti byli prořídlí, klátila je nemoc, a tak Pepovi a Vencovi zdatně vypomáhal jeden od nich. Měli tam 3 divoké dámy, co furt tančili a bylo veselo. Nepodařilo se mi dodržet léčebný, ani hubnoucí režim.
Příště bude výjezdní slezina v Okrouhle v hospodě na hřišti. Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Rumpál nás bude čekat doma už od 4 hodin, ale to my pěšáci asi nestihnem. Takže sraz je v úterý 15.4. v Dolních Jirčanech v hospůdce Na návsi. Bus 332 jede z Budějovické od polikliniky ve 12.30, 13.00, 13.15. Já pojedu tím ve 12.30, ale přistoupím u Krčské nemocnice ve 12.36. Na návsi je objednán oběd.
Z Okrouhla jede do Prahy bus 446+333 ve 22.12 a 23.32. Kdyby někdo nemohl odjet, pár postýlek prý bude v místě k dispozici.
Ahoj všem, pamětníkům zvláště. TAK jsem se konečně dokopal k tomu, že jsem začal čistit obrovské haldy nashromážděného různého materiálu, který nám v bytě zabíral místo. V drtivé většině se jednalo, jak už to bývá, o naprosto nezajímavé věci, ale občas se našel zajímavý kousek.
Jedním z nich je seznam členů Trasy 14 na jedné Stezce v počátcích Trasy, tedy v sedmdesátých letech. Seznam jsem naskenoval a posílám v příloze. Mimo jiné je z toho i vidět, že Čtrnáctka patřila vždy k velkým Trasám, je tam celkem 80 účastníků (a účastnic).
A proč neuvádím o jakou Stezku konkrétně jde? No na seznamu je totiž určitý rozpor - Je tam uvedeno "Jeseníky 1974", ale podle historických podkladů TAKu Stezka v Jeseníkách byla v roce 1973 (byla to 16. Stezka). V roce 1974 byla Stezka ve Slavkovském lese. A ani to nemohla být Malá Stezka, na tu by se asi takovýto seznam nevypracovával (i když kdo ví v té době), protože ta v roce 1974 byla na Sedlčansku. Jestli si dobře vzpomínám, tak tento seznam jsem kdysi dostal od Jitky Birnerové, roz. Elsnicové, která v té době byla šéfovou Trasy. A ta nám to bohužel už neobjasní.
Hola 14! Nejen Jitka, ale i několik dalších už tu není. Tehdy už Milan Tichý nebyl šéfem? Účast plzeňákú byla impozantní, nejen SPAS, takže to zřejmě nebylo moc daleko od Plzně. Pokud je Váša Kohn mezi adresáty, tak má určitě označené fotky nebo dokonce filmy...
Ahoj ze Lhoty, zdravím všechny příznivce klídku a pohody ve Lhotě, srdečně vás zveme na víkend 11.-13.7. při příležitosti 22. výročí obsazení Lhoty. Letos bych rád s vámi oslavil své 75. narozeniny. Spouštím proto přihlašování a případné rezervace postelí. Těšíme se na vás, hola hola Lhota volá.
Zdravím, minulou středu jsem posílal informace o večeřích, které budou na Stezce se žádostí, aby ti, co přijedou ve čtvrtek, si vybrali, jakou by chtěli (večeře v dalších dnech se budou vybírat až tam v ten příslušný den při snídani). Zatím si vybralo 39 lidí z 56. Tak jenom připomínám, že je potřeba si vybrat. Pokud jste už formulář vyplnili, tak prosím tento e-mail ignorujte.
Vážení borci, ti kteří nepřišli mohou litovat, protože Bál se povedl. Provětrali jsme své šatníky. Třeba pochválit všechny předtanečníky, kteří věnovali hodně svého volného času nácviku a chválíme také výbornou choreografii. TAK zase příště.
Ahoj všichni, vycházkáři obzvláště, vycházku jsme začali v nám už dobře známém pivovaru Řeporyje. Krátké úvodní kolečko po návsi – miniaturní tančík na pomníku vlasovců, románská věž kostela postavená ve 20. století - a už se přes koleje můžeme vrhnout do Bubce. Něco rzi od Sušky a teď už je konečně na řadě ten „Prokopák“. Po betonce jsme došli až skoro k závorám kamenolomu. Tudy cesta nevede. Ale stačí úkrok stranou a po žebříku jsme slezli do zářezu bývalé malodrážky. Jsme v národní kulturní památce Požáry. Graptoliti a stratotypy nechali účastníky chladnými, po sčítacím fotu se okamžitě vydali do tunelu. Hladký povrch, osvětlení seshora – pohoda. Jenže z lomu vede další tunel. Několikrát opakovanou výzvu „čelovka nutná“ si někteří účastníci vysvětlili tak, že stejně dezertují před příchodem tmy, takže čelovky netřeba. Ti tedy zůstali u ústí tunelu. Ti s čelovkou a Stáňa vyrazili do černočerné tmy. Na konci tunelu nás čekala jen škvírka. Aha! Takže „Zkouším se prokopat ven“ nemá nic ale vůbec nic společného s Prokopákem – tady půjde o čistou penetraci. A překvapivě nejen štíhlí, ale i další, kteří postavili na hlavu zákon o neprostupnosti hmoty, se prokopali ven do druhého lomu. My ostatní jsme se vrátili po svých stopách. Stáňa odpajdala, a my, protože i některé zdánlivě neprostupné ploty končí, jsme se dostali pohodlnou vozovou cestou k těm prokopaným. Pod námi obrovská vodní plocha, a přitom nalevo vykukují stodůlecká dvojčata – to se musí oslavit.
Přípravu jsem nezanedbala, cestu z lomu jsem pečlivě vystříhala nůžkami. Jenže mí svěřenci mají svou hlavu, a tak vlezli do ohrady s býky. Naštěstí strážci kamenolomu i krávy měli v neděli padla, a tak jsme se dostali na polní cestu v bezpečí. Teď to bude chvíli bez adrenalinu. V dáli jsme rekognoskovali pražské věže a pak se opět zanořili do divočiny. Louky a remízky vystřídalo křoví. Ale i tudy vede (prostříhaná) cesta. A za ním louka jako stvořená pro piknik a sledování. Tak tamhle za tím jezerem jsme před chvílí byli, tudy po dně Dalejského údolí jsme nesčetněkrát šli a támhle naproti jsme v listopadu balancovali nad Černým lomem při cestě do chlívku. Teď si užijeme kanafasu od Irenky a občerstvení, šampusu a Jara od všech. A jdeme dál. Zase louky, nějaký ten zachráněný křížek, čekání za courající se zadní voj. Klokanů je v Praze 15 a jeden z nich vlastnil malebný mlýn. Poslední výstup nad další lom a pak už se objevily náznaky civilizace zprava. Už jsme se prokopali z lomu, teď nám zbývá se ještě prokopat do nějaké závěrečné hospody. A pivovar Prokopák je k tomu jak stvořený. Tentokrát únik do civilizace byl tak obtížný, že se do hospody prokopali prakticky všichni. Rezervovaný stůl pro deset jsme hravě obsadili třikrát. A pak už jsme se věnovali rodinným příslušníkům - klukovi, panimámě, tatinovi, strýcovi, občas se nám připomněly velikonoce zelenou. Ještě není tma, ale stmívá se, jdem domů. Poslední zmožení mohykáni na autobusové zastávce úlevně vydechli, když si vyslechli: Tímto prohlašuji cvičení za skončené!
Album z vycházky je zde » a něco informací taky nikoho nezabije »
P. S. Příští vycházka bude až na podzim po Stezce
TAK musím konstatovat, že dálky důchodce nelákaj. Sešlo se nás jen 12 (7+2+2+1). Během cesty se ještě přidali 3 4ři. Při odjezdu z Budějárny bylo trochu zmatku, protože odjezdová zastávka byla jinde, než je uvedeno v mapě. Milošovi to dokonce ujelo a musel čekat půl hodiny na dalšího. Nakonec jsme se sešli v Jirčanské hospůdce, kde jsme dobře poobědvali a vydali se na cestu. V Psárech jsme uvízli v areálu ústavu pro hlavově postižené, moc se nám tam líbilo, ale nemohli jsme vylézt ven. Pak nás objevil místní zaměstnanec a přece jen se mu zdálo, že tam ještě nepatříme, a tak nás vypustil ven do přírody. Divokou divočinou jsme dorazili do Stará hospůdky v Libři a tady jsme oslavili kulaté narozeniny naší Okyny. Pak už nám zbyly poslední 2 km z 10ti do cíle na hřišti v Okrouhlu. Cestou jsme ještě stihli pravidelný piknik. Na hřišti už nás očekávali přijedší hosté, dokonce dorazili 2 kusy až z dalekého severu. Ukázalo se, že když slezina není spojena s fyzickou námahou, sejde se nás docela dost. Po úvodním vykecání se, nám hráli krásně až do nočních hodin. Skupinka nejvěrnějších se pak odebrala domů k Rumpálovi a slavnostně zakončila krásný večer.
A teď pozor, příští týden bude všechno jinak. Pravidelná úterní slezina bude polovýjezdní, a to v nově otevřené hospodě Obecná škola Elektrárenská 3, pod Bohdalcem. Jedou tam busy 101,135,136,150 a 213. Vystoupí se na Bohdalci a jde se asi 300m mírně z kopečka tou širokou ulicí Nad Vršovskou horou , co se přihlašujou auta a je to vlevo. Cestou napravo uvidíte pláň, kde ještě nedávno stála ta pravá Obecná škola, co se v ní točil onen známý film od Járy Cimrmana. Kosák slíbil hodnotnou kapelu, tak přijďte a těšte se.
Předposlední vycházka letošní sezony bude až ve čtvrtek, protože holky budou v úterý ještě notně vošupaný a nemohli by jít. Sraz je tedy ve čtvrtek 24.4. ve 13.30 na stanice metra C Veleslavín a cíl bude u Mohyly na Bílé Hoře, kde budou tradiční kuličky a čára. Kdo bude mít málo, může posléze vyrazit na Turasový bál do Michnova paláce na Malé straně.
Ahoj všichni,
včera jsem byla v Domečku na Muzikantech z Kampy. Krásně hráli. A za týden budou zas. NA TURAS bále u sokolů v Michnově paláci na Malé Straně. Nejen oni, ale i dejvická kapela OOZ (což je v cenzurované zkratce Osada ovčích zm*dů) , Pepa Kocůrek, který na flétnu zahraje úplně všechno, a další jako Breakers a Baba (asi baby). Včera mi Kučeras dal pro Čtrnáctku lístky ke stolu u Muzikantů. Přinesu je v úterý do hospody. Tak si je ode mne můžete koupit tam, nebo mi napsat, abych vám je schovala. Jsou za 250, až zbylé vrátím, kupovali byste je u vchodu za 300 K s tím, že už budete třeba sedět někde úplně jinde.
Bál je ve čtvrtek 24. 4. na sv. Jiří, tak mám výslovně apelovat na všechny naše Jiříky: Staňku, Bubeníčku, Kostrbo, Veverko, Navrátile, Jindro, Marku, Dušáku, přijďte. Bál je krycí slovo, tančí se, jen když vás hudba zvedne ze židle, a to vás OOZ zřejmě zvednou. A taky Kučka uvítá, když se přiznáme k příslušnosti - takže žádné plesové róby, ale čtrnáctkové tričko by bodlo.
Můra (taky Jiří) předtím pořádá mimořádnou (tím že je ve čtvrtek) vycházku. Sraz je v půl druhé na stanici metra Nádraží Veleslavín, odkud půjdem volnou chůzí k mohyle na Bílé hoře. Podíváme se, jak pošetilci zašlapávají soupeřům kuličky do země, a my se pak s Jirkou i Můrou přesuneme 22 přímo na bál. Uff, takhle dlouho pozvánku jsem už dlouho nenapsala.
Transkontinentalní unie Recesních akciových společností + Spolek Tábor TURAS Žabí údolí spolu se SOKOL-ČOS, pořadají 46. TURAS BÁL NA DRAKA ve čtvrtek 24. 04. 19 - 24:04 – MICHNŮV PALAC - TYRŠŮV DŮM
Zvaní jsou členové a přátelé všech spřátelených, nejen malostranských a hradčanských Klubů, Spolků a Stolních Společností a jejích kamarádi a spolužáci i s rodinami…
Uvolněným ODĚVEM, jeho častí, ZNAKEM, DOPLŇKEM, KROJEM, UNIFORMOU vyjádřete PŘÍSLUŠNOST KE SVÉMU SPOLKU, PARTIČCE, KLUBU. Narastou vám tím „KŘÍDLA SOKOLÍ“!
INOVOVANÝ PROGRAM:
Od 19 ti hod - vážný a postupně veselý hudební úvod - Pepa Kocůrek + BABA,... tanec venkovsko – staropražský….
V levém křídle stále od 19 h hrají Muzikanti z KAMPY.
19:40 Předtančení ALANDRAS – Skupína Aleny Andrýsové.
20:20 PŘIVÍTANÍ SOKOL + TURAS, VYZNAMENÁNÍ OSOBNOSTÍ TURAS+MALÉ STRANY
20:30 OOZ...
22:12 Dámy Relax Arte Sanatoria... DRAČÍ + HADÍ TANEC! Dračíce a všichní Jíříci srasí se na parketu a pRASknou DRAKa
22:22 - 24:24... THE BREYKERS, Stále vedle Muzikanti z Kampy+pak i mladí TURAS a Žabího údolí.
PRODEJ CELÝCH STOLŮ, 6-10 míst á 250, (24.4. večer 300 Kč)
Prodej: U333, Cafe Lžička, Pavla & Olga, Cafe Vescovi, Mlýnská, 12 Art Cabinet, Trasa 14. Info: ZuVlachova, J. Kučera (605 216 143), J.Svátek, P. Michalkova, J.Wencl - pro přátele Muzikantů.
Veškeré občerstvení dodává Karel Chotek. Díky!
VÍTEJTE NA BÁLE! HOJ TURAS!
Ahoj všichni, tak jsme poslechli Tři sestry: “Dám si sedm piv a jednu zelenou”, a dali jsme si sedm zelených – a tu jednu zelenou Provázek právě dopil. Tím jsme nejen elegantně skoncovali s Velikonocemi a zároveň udělali radost Radkovi, protože jsme mu ten brčálově zelený sud dopili. A pak jsme si až do desíti vyprávěli, co všechno nám kdy a jak ukradli. Královské Vinohrady jen nevěřícně kroutily hlavou.
Zuzka mi zapomněla poslat fotky ze zítřejší vycházky, tak to tentokrát bude bez nich, protože mě tlačí čas. Zítra nic nenapíšu, protože mám vycházku, kuličky a večer bál. V pátek razím na chalupu, tak příští vycházku musím napsat dnes. Snad jen zmíním, že včerejší slezina v Obecní škole se velmi povedla. Přišlo hodně muzikantů a panu hostinskému jsme se líbili, tak nás tam nechal dlouho. Zase jsem šel domů 2 km pěšky. Příští vycházka, protože je poslední bude dlouhá a náročná. Po sezóně občas někam vyrazíme na delší vycházku mimo Prahu. Sraz bude v úterý 29.4. ve 13.30 na konečné tramvaje č. 1 a 2 na Petřinách. Večer dorazíme na velkou hrací slezinu k Libuši.
Fotky dorazily a já jsem neodjel, protože se včerejší oslava Jiříků natolik protáhla, že jsem nebyl schopen cestování. Na vycházku nás dorazilo jen 9, jako těch kuřátek v pohádce. Pršelo a byla zima. Přesto se nás několik statečných vydalo na cestu. Z Veleslavína jsme šli zahrádkářskou kolonií podle trati, která brzy bude veliká, protože se z ní stane rychlodráha na letiště. došli jsme k Libockému rybníku, k němuž jsem zamlada chodil randit s mojí velkou láskou. Zahlcen dávnými vzpomínkami, jsem ani nevnímal cestu do velikého kopce, na jehož konci nás vítala hospoda U Holečků. Tam jsme trochu popili, někteří i pojedli a venku skoro přestalo pršet. Posíleni jsme vyrazili do Hvězdy, pod stromem vystřelili šampaňské na počest Jiříků a došli k mohyle, kde jsme byli očekáváni dalšími dvěma Jirky. Zase se střílelo a slavilo a do toho jsme si zahráli tradiční kuličky a čáru. Bylo nás poměrně málo a vína hodně, tak jsme se museli hodně činit, aby nic nezbylo. Notně rozjařeni jsme se pak vydali na TURASí bál do Michnova paláce na Malé Straně. Tam už bylo veselo, a tak jsme se rádi přidali. V obou sálech hrála hudba, střídala se různá představení. No bylo to zkrátka fajn. Jen to pivo bylo drahý. Za 0,4 l chtěli 60 Kč, ale důchodci na to naštěstí maj. Svatý Jiří byl důstojně oslaven.
Příště tedy připomínám. Úterý 29.4. 13.30 konečná tramvají 1 a 2 na Petřinách.
Ahoj všem, stezkařům zvláště. Jirka Bubeníček vytvořil opět krásnou pozvánku na blížící se Malou stezku. Přeposílám všem ».
Ahoj, jediné, co je zatím jisté, je termín. Pojedeme od čtvrtka 20. 11. do neděle 23. 11. Zřejmě do Egeru, viz nedělní mail Katalin.
Stále bych jela směr Eger a okolí. Je tam opravdu hodně rozmanitých lázní. Jediné, co letos zvažuji, je bydlet na dvou místech, ať si zkrátíme cestu.
Takže se hlaste.
24. 4. zvali Spolek Tábor TURAS Žabí údolí spolu se SOKOL – ČOS. Příšlo cca 150 členů a přátel nejen z malostranských a hradčans-kých Klubů, Spolků a Stolních Společností.
Povedlo se, děkováno vedení SOKOL-ČOS za půjčení sálů. Děkoval i starosta ČOS Martin Chlumský s pěti člennou skupinkou vedení v sokolských krojích. Potěšení účastí jim představených spolků pozvali i všechny další na oslavy 100 LET OTEVŘENÍ TYRŠOVA DOMU a to v týdnu 19. – 25. 5. SOKOL-ČOS hodlá lépe vstoupit do života Prahy 1, zvláště pak Malé Strany, kde 100 let působí. Jest to největší vlastenecko-tělocvičná organizace Prahy a České republiky vůbec – 165 tis členů. V krojích – svérzech byl Hradčanští baračnící, ryhtař Mírek Ríbíero + 4 další. A v bílých starých uníformach+4 dobrovolní hasíčí, vedení starostou Vlad. Kríštofem. 14 z Trasy 14 ve svých trikách…
Hrály desítky Muzikantů z Kampy, Josef Kocůrek s Hradč. orchestrem, BABA z KC Kampa, OOZ a Breakers. Přes 50 celkem. 2× předtančení. Klasícké od školy Aleny Andrysové z Casu-Seminaře- 6 let kurzy. Ohnivé cvíčení Dračí + Hadí předvedlo Relax Arte Sanatoríum, co 3× týdné 7 let cvíčí taíčí, číkunky í jogu ve školach MS, v létě v SOKOLe. Houf Jíříků přinesl obrazky draků + krokodýla - Draka města Brna, členové MORTURASU ale chyběli.
Představeni SOKOLu byli zástupci RAS, TURAS, ŽABÍHO ÚDOLÍ, TRASY 14 TAK, ALANDRAS, RELAX ARTE SANATORIA, ZLATÉ PRAHY, VELKOKRÁLOVSTVÍ MALOSTRANSKÉHO, REVUE BABYLON, KAMPANULY, U 3+3+3, KC KAMPA, SOPMSH, MLÝNSKÉ, BARÁČNÍKŮ HRADČANSKÝCH, PETŘÍNSKÉ INICIATIVY, GALERIÍ HRADČANSKÉ + LAPIDARÍA, ARTINBOX, PAVLA & OLGA, ÍN ARTE VERITAS, 12 ART CABINET, DOBROVOLNÍ HASIČI, CAFE LŽIČKY, HROCHŮ, MALÉ FRONTY + KAMPARTY…
Letos vybrán k vyznamenání díplomem Nejvyššího obětníka a znakem TURASu Petr Hejma, zde u Kampy, ve Středu Světa, za pomoc Malé Straně a tím i TURAS. Další vybraní J. Vomačka, O. Řerícha a E. Brikcus nedorasílii.
Hralo a tančílo se do nocí. Veškeré občerstvení zajístíl skvělý Karel Chotek.
Těšíme se na další společenské a sportovní akce, které tolík posilují spolkový a komunítní žívot, jak sdělil i M. Chlumský.
SOKOLU NAZDAR! HOJ TURAS! Sepsal JiKu
Ahoj vespolek, srdečně vás všechny zveme na jarní hudební večírek, který se koná v pondělí, 26. května 2025 od 17 hodin u nás na dvorku. Zazní známé songy i nečekaná překvapení, to vše v podání skvostné sestavy muzikantek a muzikantů TAKových i onakých.
K dnešním dni přislíbili účast: Olinka Bláhová -mandolína, Erika Hatašová -flétna, Jiří Budina - kytara, Saša Fuchs -kontrabas, František Ouředník - kytara, Tomáš Pavlíček - housle, Ctirad Pavlů -kytara, Jiří Žára - foukací harmoniky. Další umělcí jsou v jednání.
S sebou si vezměte skleničku a lahev oblíbeného nápoje, kdo může, tak skládací židli.
Na místě bude přípitek, pivo, též pak občerstvení teplé i studené, slané i sladké. Příspěvky se budou vybírat tamtéž do známé již plechovky od kakaa.
Počasí bude. Uvítáme informaci, zda dorazíte. Těšíme se na vás!